Do června 2020 můžete ve foyer pobočky Opatov navštívit výstavu fotografií Jaromíra Čejky s komentáři spisovatelky a publicistky Hany Pachtové. Výstavu můžete „fyzicky“ zhlédnout do 6. června 2020 nebo si fotografie můžete virtuálně prohlédnout v našem článku.
O výstavě a autorech
Jaromír Čejka (1947) se fotografii soustavně věnuje od
roku 1969. Z fotografa amatéra, který zachytil třeba okupaci
Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, se nakonec stal
absolvent pražské FAMU a fotografie se postupem času stala jeho profesí.
Svá studia zakončil diplomovou prací dokumentující výstavbu největšího
českého sídliště – Jižního
Města. Pobočka Opatov se po letech stala příznačným místem pro
jejich vystavení. V roce 2017 zde autor představil fotografie z let
1978 až 1986. Po třech letech se měl do tohoto výstavního
prostoru vrátit s novým projektem Ukradené fotografie. Nikoliv
však sám.
http://jaromircejka.cz/info
Rovnocenným partnerem se mu stala spisovatelka a publicistka Hana Pachtová (1971), které mimo jiné vyšla v loňském roce v pořadí již čtvrtá kniha Život a doba gaunera.
Vystavené fotografie
Autoři přibližují koncept výstavy
Jaromír Čejka:
„Své fotografie z archivu jsem před dvěma lety začal
postupně publikovat na Facebooku. Tam zaujaly Hanu Pachtovou, která k nim
jako reakci připojovala volné komentáře. Po čase jsme se dohodli, že
zkusíme autentickou podobu z Facebooku převést na výstavní panely.
Výstava měla premiéru koncem roku 2018 v Činoherním klubu
v Praze, o rok později byla uvedena v pražské Velebné
kavárně. Jsem ale přesvědčen, že právě velká knihovna se svými
návštěvníky a dobrými světelnými podmínkami, je nakonec tím
nejvhodnějším místem pro prezentaci fotografií, kde připojený autentický
text je nedílnou a rovnocennou součástí.“
Hana Pachtová:
„Fotografové kradou duši. Na to přišli už indiáni. Neznali
ještě FB, tak nevěděli, jak se mstít. Já na jeho fotkách nejsem. Ale
jinak Jaromír Čejka kradl duše, kudy chodí. Objevím jeho první fotku.
Nelíbí se mi ani trochu. Jde z ní hrůza. Pochodují skrze ni
milicionáři s prapory. Objevím druhou. Pak další. Čejka mě nikdy ani
neviděl, nejsem nikde. Ale moje duše se v jeho obrázcích válí jak
tlustá kočka v posteli. Říká se, že holky bez duše půjdou do pekla.
Já se okrást nenechám! A jak jinak si vzít zpátky vlastní duši, než
i s postelí. Vybrala jsem si fotografie, ve kterých se ta potvora
vyvalovala nejraději. Jednu po druhé jsem si je zcela poctivě nakradla na FB
profil. A nejen to! Nad ně jsem usadila tlustou kočku. Určitě se mi tak
zdařilo pomstít ukradené duše všech zákeřně vyfocených a dávno
zapomenutých indiánů (i cigáňat).“
Hana Pachtová svými trefnými komentáři přidala fotografiím Jaromíra Čejky nový rozměr a vytvořila z nich tak zcela nové umělecké dílo.