Vybíráme
17. 4. 2025, superadmin

Letos si připomínáme 140. výročí narození Ludvíka Bradáče (1885–1947), jedné z významných postav dějin české knižní kultury 20. století.

Ludvík Bradáč se narodil 25. ledna 1885 v Orahovicích ve Slovinsku. Vyučil se v Praze knihvazačem. Velmi se zajímal o historické techniky výzdoby, vývoj knihy i knižní vazby, absolvoval školy v Düsseldorfu, Hannoveru a Paříži. Po návratu z ciziny si v roce 1908 založil na pražských královských Vinohradech knihařskou dílnu a zároveň i nakladatelství.


R. Jesenská: V závojích touhy, Kožená Bradáčova vazba (ze sbírek Moravské galerie)

Bradáč jako první u nás začal vydávat časopis věnovaný výhradně knihám. Byla to bibliofilská revue Knihomil s podtitulem „O knihách, lidech a událostech“, která se ihned od prvního ročníku v roce 1917 spojila s Bradáčovou ročenkou. Ta byla předplatitelům zasílána zdarma. Časopis se věnoval knižním vazbám i teorii a historii knižní kultury. Na něj navázal Knihomol, který vycházel do roku 1927.


Litografie R. Kremličky z časopisu Knihomol

Knihy  o vazbě

Jedním z prvních titulů vzešlých z Bradáčova nakladatelství byla kniha s názvem Úprava vazeb knižních, kterou sám napsal. Bradáč se postupně stal velmi uznávaným odborníkem v tomto oboru. Kromě toho, že mistrně ovládal vlastní řemeslo, dokázal jeho teorii srozumitelně vysvětlit. Přispělo k tomu i to, že jeho články a knihy obsahují řadu obrázků a fotografií. V roce 1912 spatřilo světlo světa jeho Knihvazačství, které bylo vydané znovu v roce 1934 a je dodnes žádanou knihou. Ještě je třeba zmínit tituly Knižní vazba v proměnách věků a příručku k mistrovským zkouškám nazvanou Knihařova technologie: Co má věděti knihař o svých materiálech.


Fotografie z Bradáčovy knihy Knihvazačství

Bradáčovo nakladatelství

Ale vraťme se ještě na chvíli k Bradáčovu nakladatelství. Vedle běžné produkce se Ludvík Bradáč zabýval i vydáváním krásných knih. Navázal spolupráci s výtvarníky, jako byli František Kobliha, Zdeňka Braunerová, nebo V. H. Brunner, kteří je často doprovázeli svými ilustracemi. Bibliofilské tisky měly samozřejmě velmi pěkné vazby. Zmíním např. Legendu o sestře Valerianě Jarmila Krecara s dřevoryty Františka Koblihy. Velmi půvabnou knížečkou jsou Přjhody katowy Emmericha Aloise Hrušky, který povídku doplnil ručně kolorovanými dřevoryty. Tato bibliofilie vyšla v pouhých dvanácti výtiscích a naše knihovna ji vlastní jako jediná.


Ručně kolorovaný dřevoryt E. A.Hrušky z knihy Přjběhy katowy

Českým zájemcům o výtvarné umění představil Bradáč ve větším rozsahu kresby Aubreye Vincenta Beardsleye, na svoji dobu velmi nekonformního francouzského malíře. V roce 1925 vydal jeho Album kreseb, které bylo pro svůj erotický obsah konfiskováno, ale náklad se před zabavením téměř celý rozprodat. O rok později vydal Bradáč album znovu, už s jinými kresbami tohoto umělce, které u cenzorů prošly.


Salome Z knihy Album kreseb od A.V. Beardsleye

Bradáč – umělecký knihař a pedagog

Ludvík Bradáč se v  roce 1927 pustil do několika finančně náročných projektů, díky nimž se dostal do finančních problémů. Jedním z nich bylo např. vydání rozsáhlé Rukověti sběratelovy od Jana Augusty. Samostatnou vydavatelskou činnost tak musel opustit. Postupně se stále více věnoval pedagogické práci. Působil jako profesor Státního grafického ústavu v Praze, kde předával své poznatky mladší generaci domácích knihařů a knižních výtvarníků. Stále ale pracoval jako umělecký knihař. Perfektně provedené knižní vazby si u něj objednávali nejen soukromníci, pracoval i pro velká nakladatelství, např. pro Františka Borového.


Bradáčova papírová vazba knihy Legenda o sestře Valerianě

Ludvík Bradáč zemřel 14. listopadu roku 1947 v Praze. Byl dokonalým mistrem svého řemesla. Svými odbornými publikacemi, pedagogickou činností i vlastní knižní tvorbou dlouhodobě ovlivnil českou knižní kulturu.

Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků.

Mohlo by vás zajímat

Ludvík Bradáč ve fondu Oddělení vzácných tisků:


Titulní list a frontispis  knihy J. Krecara Legenda o sestře Valerianě (F. Kobliha)

Chcete si knihy a časopisy prohlédnout? Můžete se také objednat do oddělení vzácných tisků. Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.

Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.

www.mlp.cz/vzacnetisky

Ilustrační obrázek v perexu: titulní list a frontispis Bradáčovy druhé ročenky, archiv Oddělení vzácných tisků.

SDÍLET NA FACEBOOKU