Letos v červnu uplynulo 95 let od narození Jana Čáky, výtvarníka a spisovatele. Jeho aktivity i dílo připomíná Jana Kozáková.
Letos v červnu uplynulo 95 let od narození Jana Čáky (12. 6. 1929 – 2. 9.2018), výtvarníka a spisovatele. Do povědomí veřejnosti se dostal především svými knihami o Brdech, které znal jako málo jiný. Již méně se ví, že také navrhoval medaile a vytvořil 24 znaků obcí ve Středočeském kraji.
Počátky literární tvorby
Jan Čáka se narodil 12. června roku 1929 v Praze v rodině železničáře, od svých 15 let žil až do své smrti v Příbrami, odkud pocházeli jeho předci. Vystudoval obchodní školu, brzy ale zjistil, že úřadování ani obchod není nic pro něho. Po válce se přihlásil na Střední grafickou školu v Praze se zaměřením na obor užitá grafika a knižní ilustrace a byl přijatý hned do druhého ročníku. Studoval u profesora Jaroslava Vodrážky a později u profesora Petra Dillingera. Po vojně pracoval 13 let v příbramských Uranových dolech, kde kreslil důlní mapy. V roce 1967 byl přijatý do svazu Výtvarných umělců a mohl jít na volnou nohu, jak se dříve říkalo svobodnému povolání. Následující léta pro něj nebyla z existenčního hlediska jednoduchá, ale byl to život naplněný prací, která mu byla hlavním koníčkem. V roce 1969 mu vyšla první kniha nazvaná Po Brdech se chodí pěšky, která stojí na rozmezí turistické příručky a literárního cestopisu. Toto povídání o Brdech se setkalo s velkým ohlasem. Možná i proto, že to byla první ucelená kniha o této krajině, která na trhu chyběla.
Obálka knihy Po Brdech se chodí pěšky
A následovaly další tituly, z velké části věnované právě Brdům, které výtvarník tolik miloval. Jejich vydání vždy předcházelo mnohaleté bádání v archivech, kronikách, muzeích i zpovídání pamětníků. V roce 1983 se na pultech našich knihkupectví objevilo Brdské toulání. Zatímco kniha Po Brdech se chodí pěšky je věnována krajině mezi Zbraslaví a Litavkou, Brdské toulání vypráví o části Brd na jih od Rožmitálu. O tři roky později vyšly obě knihy pod názvem Toulání po Brdech v nové úpravě. Čákovou specialitou jsou turisticky značené trasy na konci knih, které vedou po popisovaných místech. Turisté si proto často knihy berou s sebou na cesty.
Ilustrace z knihy Toulání po Brdech
V roce 1998 vydala Mladá fronta Čákovu poslední knihu věnovanou Brdům s názvem Střední Brdy – krajina neznámá. V době vzniku knihy byla tato část Brd byla kvůli vojenskému prostoru neprodyšně uzavřená. Jan Čáka věřil, že se do míst, která popisuje, budou moci jednou čtenáři podívat. A jeho přání se splnilo. Vojenský újezd v roce 2016 nahradila nová chráněná krajinná oblast Brdy. Ta je dnes hojně navštěvovaná nejen turisty, ale hlavně cyklisty. I proto vyšly letos v nakladatelství Mladá fronta Střední Brdy po čtyřiadvaceti letech znovu v nové úpravě. Autor v knize čtenářům přibližuje nejen přírodu a místní pověsti, ale i zaniklý svět práce i zábavy. Kromě autorových kreseb zde najdeme vzácné dobové fotografie a reprodukce.
Obálka knihy Střední Brdy – krajina neznámá
Jan Čáka skaut
Jan Čáka byl nejen výtvarník a spisovatel, ale celý život také skaut. V době obnovení této organizace v druhé polovině šedesátých let se zde velmi angažoval. Jeho příručka Junácká symbolika šla v roce 1970 do stoupy. Za účast na ilegálních skautských akcích byl Čáka za normalizace sledovaný Státní bezpečností. Málo se ví, že je autorem tzv. „Brdské vločky“, která se vžila jako symbol Brd. Název ovšem vznikl neformálně až při jejím používání. Po tomto výtvarníkovi je pojmenovaná jedna z brdských vyhlídek. Na wikipedii najdeme i Čákovu stezku, což je stokilometrová trasa přes Brdy, kterou původně navrhl pro skauty. Vede z Dobřichovic do Rožmitálu a jsou na ní vyznačena místa, která stojí povšimnutí.
Brdská vločka – symbol Brd
Ostatní tvorba
Jan Čáka je autorem patnácti knih převážně regionálního rázu a dvaceti drobnějších grafických publikací. Všechny svoje knihy si i graficky upravoval a kreslil k nim obálky. Pro nakladatelství vždy vytvořil přesnou maketu knihy, aby měl jistotu, že každá stránka bude přesně podle jeho představ. Na otázku, zda se cítí být více spisovatelem či výtvarníkem novinářům odpovídal, že je v první řadě výtvarníkem, psaní bral jako jakýsi doprovod.
Z děl tohoto autora zmíním ještě úspěšnou knihu Zmizelá Vltava z roku 1996, která líčí tvář Vltavy před vznikem Orlické přehrady. Nakladatelství Mladá fronta ji má v plánu vydat znovu ještě letos. Pozoruhodný je i desetidílný soubor grafických listů s názvem Horní města v Československu z let 1977–1987. Jedná se o sto dvacet vyobrazení měst s jejich znakem, které mají hornickou tradici.
Jan Čáka zemřel 2. září 2018 ve svých 89 letech. Až do své smrti s výjimkou posledních několika měsíců pořád intenzivně pracoval. Je pochován na příbramském hřbitově.
Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků.
Mohlo by vás zajímat
Jan Čáka ve fondu Oddělení vzácných tisků:
- Cesta na severovýchod
- Cesty, krajiny a lidé
- Brdské toulání
- Junácká symbolika
- Kráčím starou Příbramí
- Novočenky do Listopadu
- Obrázky z Podbrdska
- Po Brdech se chodí pěšky
- Podbrdskem od městečka k městu
- Poutník Mácha
- Příbramská zákoutí
- Příbramské lidové písně, popěvky a říkanky
- Toulání po Brdech
- Střední Brdy – krajina neznámá
- Zmizelá Příbram starou flexaretou
- Zmizelá Vltava
Chcete si knihy a časopisy prohlédnout? Můžete se také objednat do oddělení vzácných tisků. Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.
Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.
Ilustrační fotografie v perexu: Jan Čáka v roce 1978, foto Jana Kozáková. Ostatní fotografie archiv Oddělení vzácných tisků.