Vybíráme
1. 2. 2024, WEBREDAKTOR

Jana Kozáková píše o původních majitelích knih, které se řízením osudu dostaly do Oddělení vzácných tisků.

V mnoha knihách, které máme ve fondu Oddělení vzácných tisků, nacházíme řadu dokladů o jejich předešlých majitelích. Nejčastěji jsou to razítka, ale i tištěná exlibris nebo podpisy. A někdy je těch razítek dokonce více. To podle toho, jak se měnili jejich majitelé, nebo jak se instituce proměňovaly. Dnes vám přiblížím ty nejzajímavější knihy pocházející ze spolků či institucí, příště si povíme některých knihách z osobních knihoven.

Města, obce, čtenářské spolky


Ex libris knihovny Podolí

Nejčastějším označením původního vlastníka knihy bývá razítko některé z obecních knihoven obcí, která se později staly součástí Prahy. V roce 1922 se k Praze připojilo sousedních 37 obcí a měst, z nichž většina měla knihovnu. A některé ji měly dokonce daleko dříve, než vznikla v roce 1891 ta naše, jejíž název byl Veřejná obecní knihovna královského hlavního města Prahy. Např. Smíchov měl knihovnu již v roce 1860. Možná i proto patřila v době jejího připojení k té naší v roce 1926 mezi ty největší. V některých obcích obecní knihovna nebyla, a to např. proto, že zde tuto funkci některá ze spolkových knihoven. Např. v Břevnově fungovala knihovna Měšťanské besedy. Tu pro nás koupil v roce 1925 Magistrát hlavního města.


Ex libris knihovny Ruzyně

Druhou velkou skupinou jsou knihy, které původně patřily čtenářským a vzdělávacím spolkům. Svoji knihovnu měli často i sokolové, ochotnické jednoty, dobrovolní hasiči nebo např. c. k. pražská všeobecná nemocnice. Některá razítka jsou opravdu překvapivá. Svou knihovnu měli hradní zřízenci Správy Pražského Hradu, Spolek pro zakládání sadův a okrašlování v Hrdlořezích nebo Zábavní výbor Odborového klubu autořidičů v Č. S. R. V novele Karla Dyka nazvané Stud z roku 1900 najdeme na titulní stránce razítko Odborného spolku cihlářských dělníků a spřízněných odborů v Čechách. Spolky, kde se jejich členové sdružovali na základě své živnosti, nahrazovaly od druhé poloviny padesátých let 19. století tehdy zrušené cechy.


Krameriovy noviny

Z knihoven čtenářských spolků máme nejvíce zastoupenou Živnostensko-čtenářskou jednotu v Karlíně. Tato jednota založená již v roce 1844 patří k nejstarším čtenářským spolkům v Evropě. Její poměrně rozsáhlá knihovna se zaměřovala na českou vzdělávací literaturu. Když tento spolek pozbyl na významu, jeho knihovna se stala součástí knihovny obce Karlín. Odtud máme opravdu zajímavé kousky. Např. dnes velmi vzácné první vydání Máchova Máje z roku 1836, které bylo vydané v pouhých šesti stovkách výtisků nebo Krameriovy noviny z roku 1798.

Školní i farské knihovny

Řada našich knih má razítko školy nebo fary. Učitelské knihovny musely dříve být na každé střední škole a své knihovny měly i farní školy. Asi byste nečekali, že román Upír od J. V. Friče je z knihovny farní školy, která byla u sv. Panny Marie Vítězné.


Obrázek z encyklopedie Bilderbuch

Ze školních knihoven vede co do počtu pražská Okresní knihovna učitelská. Ta vznikla již v roce 1864, kolem roku 1900 měla své sídlo ve škole u kostela sv. Štěpána. Její fond obsahoval v té době 7000 svazků, což je na tu dobu úctyhodné číslo. Od konce 20. let 20. století u nás v budově na Mariánském náměstí sídlila Sukova studijní knihovna literatury pro mládež. A protože v té době existovalo nařízení, že školní knihovny musí své odepsané knihy odevzdávat do fondu Sukovy knihovny, přicházely k nám staré, velmi zajímavé knihy z nejrůznějších pražských škol. Když se Sukova knihovna po druhé světové válce stala součástí nově zřízené Státní pedagogické knihovny, řada  těchto knih pak zůstala v našich depozitářích. Díky tomu se může Městská knihovna v Praze například pochlubit jedinečnou dvaadvacetidíllnou obrazovou encyklopedií pro děti a mládež z počátku 19. století s názvem Bilderbuch zum Nutzen und Vergnügen der Jugend (česky přiližně něco jako „Obrázková kniha pro radost a potěšení mladých lidí“), která je výjimečná svými kolorovanými mědiryty.

Vyřazené knihy ze školních knihoven k nám putovaly ještě dlouho potom, co už u nás Sukova knihovna nebyla. Například v roce 1959 jsme z vyřazené školní knihovny jedné zdravotní školy v Holešovicích dostali Journal des dames et des modes, francouzský dámský ilustrovaný časopis o módě z roku 1803. Asi vás napadne otázka, co dělal ve školní knihovně zdravotní školy. Odpověď je jednoduchá – původně to byla škola pro dívčí povolání, jinými slovy rodinná škola. A šití tu bylo jedním z hlavních vyučovacích předmětů. Tyto školy byly po roce 1948 vnímány jako buržoazní přežitek, proto dostaly jiná zaměření.


Journal des dames et des modes

Naše první vydání Pohorské vesnice od Boženy Němcové bylo původně v knihovně Ženského klubu českého. Tento spolek měl svůj vlastní dům v ulici ve Smečkách, kde je dnes Činoherní klub. Po roce 1948 byl Ženský klub zrušen, jeho dům na počátku 50. let znárodnili a knihovna pravděpodobně skončila jako tehdy mnohé ve stoupě. Kdosi prozíravý nám zřejmě tento vzácný výtisk přinesl, a tak jej zachránil. Často jsou tato razítka jediným dokladem o existenci knihovny či spolku, o kterém vlastně dnes již nikdo neví. Při jejich zkoumání ale někdy objevíme i nepoznanou část historie naší instituce.

Připravila: Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků

Mohlo by vás zajímat


První vydání Máje z roku 1836

Knihy zmíněné v článku:

Chcete si knihy a časopisy prohlédnout? Můžete se také objednat do oddělení vzácných tisků. Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.

Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.

www.mlp.cz/vzacnetisky

Ilustrační obrázky pocházejí z archivu Vzácných tisků.

SDÍLET NA FACEBOOKU