V květnu si připomínáme konec druhé světové války. Návštěvníci Oddělení pragensií si budou moci prohlédnout mj. knihy, týkající se tohoto období.
Dozvíte se o pomnících v netradiční podobě a na docela netradičních místech a seznámíte se s paměťmi válečného hrdiny – napsanými v poválečném vězení. Jiný pohled na období protektorátu a poválečné dny poskytují dětské vzpomínky. Na posledních víc než 100 let změn režimů a politických poměrů se můžeme podívat i z míst, kde se něco užitečného vynalézalo, vyrábělo a dodnes vyrábí.
Nové knihy v Pragensiích
Publikace Prague's Stolpersteine mapuje pamětní dlažební kostky, které nutí k zastavení a upomínají na oběti holokaustu (stolpern – něm. klopýtnout, Stein – kámen). Stati o transportech a přehled kamenů doplňují základní údaje o deportovaných, fotografický doprovod a v některých případech i medailony obětí.
Průběh Pražského květnového povstání, osvobození Prahy a jeden pohnutý lidský osud připomíná kniha vzpomínek Generál Karel Kutlvašr. Minulý režim se legionáři, účastníku odboje a veliteli povstání „odvděčil“ mnohaletým žalářem. Zde se generál Kutlvašr také paradoxně setkal s německým generálem Touissantem, se kterým pár let předtím vyjednával o kapitulaci wehrmachtu.
Na pozadí tzv. velké historie, jejích vzletných ideálů a hlubokých pádů, probíhaly všední dny většiny lidí. Milým přínosem k jejich poznání jsou dětské vzpomínky Miloslava Vítka na 40. a 50. léta minulého století v knize Horní Měcholupy včera a dnes. Dozvíte se mj. o tom, co to byl pivolín, jaké potraviny se za války vyráběly z uhlí a jaké terno tehdy znamenalo najmout si škarpu. Také ale o dětských radostech, starostech a lumpačinách.
Publikace PRAKAB: 100 let pražské kabelovny seznamuje s historií i současností hostivařské kabelovny. Svého času patřila jako „Pražská továrna na káble“ do impéria geniálního inženýra a průmyslníka Emila Kolbena. Ten se s většinou své rodiny stal obětí nacistické perzekuce. Podnik i během okupace a germanizačního tlaku podporoval např. Jiráskovo divadlo v Hronově nebo Muzeum Boženy Němcové. Portrét je uveden v širších souvislostech – s dějinami elektrotechniky, hostivařským průmyslovým areálem i dobovými společenskými a hospodářskými poměry.
S bouřlivým předválečným, a hlavně poválečným rozvojem jedné pražské čtvrti nás seznamuje kniha Nové Vršovice. Její kapitoly se mj. věnují bytové výstavbě, budovám občanské vybavenosti, dalším nebytovým objektům i MHD. V bohatém obrazovém doprovodu zaujme třeba dobová fotografie tramvaje jedoucí v lukách – v oblasti dnešního Kubánského náměstí. Jen kousek od jedné naší novovršovické pobočky – Domu čtení, o kterém je v knize také řeč.
Výběr a text Václav Drašnar, Oddělení pragensií