Hudební oddělení Ústřední knihovny pro vás připravilo tipy na čtení, tentokrát se vypravíme za Karlem Krylem, do Loděnic i do morem postižené Evropy v době renesance.
Karel Kryl, rozhovory
Zatímco většina společnosti se po sametové revoluci radovala z nově nabyté svobody, Karel Kryl v roce 1993 složil píseň, ve které se sžíravou ironií zpíval o tom, jak demokracie „rozkvétá“. I když jsou Krylovy postoje zřejmé z jeho písní, v rozhovorech z let 1968–1994, do kterých se můžete v této publikaci začíst, nás zavádí do větších detailů či konkrétních politických nebo společenských témat, které rezonovaly tou či onou dobou. Karel Kryl plynně hovořil slovensky, jazykem, ke kterému měl vřelý vztah. Skoro třetina rozhovorů je tak otištěna v původní slovenské verzi.
Čepický, Miroslav: Gramofonka
Kdo by neznal Gramofonové závody Loděnice. Legendární firma, dnes fungující pod názvem GZ Media, vznikla na přelomu 40. a 50. let 20. století. Během následujících desetiletí se stala víceméně jedinou lisovnou gramofonových desek v Československu. Během 70. a 80. let rozšířila výrobu též o magnetofonové kazety a kompaktní disky. Když se v 90. letech společnost nadchla pro digitální nosiče, mnoho obdobných závodů po celém světě hodilo ručník do ringu. Ne tak v Loděnicích. S tím, jak v posledních několika letech znovu zesílil zájem o vinyly, firma prožívá svou renesanci. Výpravná fotopublikace mapující sedmdesátiletou historii loděnických závodů tak stojí na prahu další slibné etapy.
Tip! Než se dostanete k nám do knihovny, abyste si knihu půjčili, podívejte se na web www.gramofonka.cz, kde se dozvíte mnoho dalších podrobností.
Chiu, Remi: Plague and music in the Renaissance
Dávno před rokem 1969, když Karel Kryl vystupoval v norské veřejné televizi, nebo před rokem 1951, ve kterém v Loděnicích vylisovali první vinyl, se v Evropě rozvíjela renesance. Ale ani rozkvět umění, humanismu a ekonomiky nezabránil tomu, aby tu a tam nevypukly epidemie strašné, obávané nemoci – moru. Byť v době renesance už naštěstí nenastala pandemie srovnatelná s devastující Černou smrtí, mor uměl udeřit lokálně s velkou silou: Například v Londýně nebo v Miláně v letech 1629–1631. Právě v Miláně se na nerovném souboji se zákeřnou nemocí podíleli i hudebníci.
O tom, a o mnoho dalším, píše Remi Chiu ve své knize o vztahu mezi morem, hudbou a společností během renesance. Pro tehdejšího člověka nebyl mor jen biologickou nemocí, byl také symptomem duchovního úpadku. Skladatelé se tak postavili po bok duchovních či vládnoucí třídy, aby zbožnost a víru posilňovali. Třeba tím, že napsali skladby v malém obsazení, aby je mohli provozovat přátelé či rodinní příslušníci trávící spolu čas v karanténě.
Připravil Jiří Slabihoudek, Hudební oddělení Ústřední knihovny