Proleťe si s ními historii divadelního a filmového oddělení Ústřední knihovny. Článek napsala kolegyně Ivana Blažková právě z tohoto oddělení.
Tip! Průlet historií oddělení je také součástí panelů, které si můžete prohlédnout ve vitrínách v centrální hale Ústřední knihovny.
Duchovní otcové
„Duchovními otci“ vzniku Divadelního a filmového oddělení byli knihovníci Artur Salava a Jaroslav Tumlíř. Slavnostní otevření oddělení proběhlo dne 2. listopadu 1942 za účasti prvorepublikových filmových a divadelních hvězd, jako například Adiny Mandlové, Hany Vítové, Františka Vnoučka, Růženy Šlemrové a dalších významných osobností z oblasti kultury.
Divadelní a filmové oddělení bylo od svého zrodu po čtyři desetiletí spojeno s Hudebním oddělením a až v roce 1982 se stalo samostatným úsekem Ústřední knihovny. Od roku 1998 získalo status „specializovaný úsek“. Podle nejstarších dostupných fotografií z padesátých let minulého století se dovídáme, že oddělení bylo původně umístěno v prostorách, kde jsou dnes Informační středisko a Pragensie, tudíž v protilehlém křídle budovy Ústřední knihovny, než se nachází dnes. Do svého současného působiště se přestěhovalo až v roce 1998.
Činnost Divadelního a filmového oddělení
Divadelní a filmové oddělení bylo při svém vzniku pojímáno také jako metodické středisko pro amatérskou kulturní činnost, a proto zde byla zřízena poradna pro ochotnické skupiny, kterou vedl Jaroslav Tumlíř. Knihovní fond oddělení v té době obsahoval kolem 1 500 svazků. V roce 1943 mělo Divadelní a filmové oddělení již 358 čtenářů, jimž půjčilo 1 356 knih.
V padesátých letech dvacátého století začala Ústřední lidová knihovna ve spolupráci s nově založenou Společností pro řízení vědy, techniky a umění (později Socialistickou akademií) pořádat literární, divadelní a hudební večery. Za divadelní a hudební se oddělení se na nich podíleli Artur Salava a Miroslav Příhoda.
V roce 1963 začala Městská knihovna také spolupracovat s dalšími pražskými kulturními institucemi. Divadelní a filmové oddělení připravovalo stručné bibliografie doporučené literatury, které byly otištěny na programech divadelních představení Městských divadel pražských. U každého záznamu byla uvedena signatura Městské knihovny. V této době převzala programovou náplň i organizaci kulturních večerů Lidová univerzita ve spolupráci se Svazem čs. spisovatelů. Komponované večery poezie i prózy, divadelní matiné apod. měly již profesionální režii a odehrávaly se ve velkém sále Ústřední knihovny.
Osobnosti Divadelního a filmového oddělení
Artur
Salava (1912–1966) – knihovník, přispěvatel do periodika Knihy a
čtenáři, které vydávala Ústřední knihovna MKP, a Svobodných novin,
autor několika divadelních her, některé psal s Janem Horákem pod
společným pseudonymem J. A. Horsa.
Jaroslav
Tumlíř (1902–1977) – spisovatel, redaktor, herec, dramaturg,
dramatik, v letech 1929 až 1948 byl zaměstnán v Ústřední
knihovně hlavního města Prahy (dnes Ústřední knihovna).
V roce 1932 byl uváděn ve funkci „administračního eléva ve 2.
třídě“, později ve funkci „administračního úředníka“. Působil
též jako divadelní referent a kritik, přispíval do kulturního týdeníku
Praha v týdnu a do knihovního časopisu Knihy a čtenáři pod šifrou
Tř. Jako dramatik je znám svými komediemi Nemravný život, Pan Paďour
mezi trampy, hra Strašidelná tetička inspirovala režiséra
Martina Friče k natočení filmu Tetička.
Marie
Paříková – teatroložka, spoluautorka životopisu Oldřicha
Nového, autorka knihy Dobrá kuchařka, autorka a moderátorka
rozhlasových pořadů, vedoucí Divadelního a filmového oddělení. Působila
také v předsednictvu Syndikátu novinářů a v předsednictvu Klubu
kultury Syndikátu novinářů, dále jako šéfredaktorka časopisu Kultura,
spolupracovala s Jindřichem Pokorným na tvorbě výtvarné stránky
publikace Vídeňské lidové divadlo. Do knihovny nastoupila dne 6. dubna 1957.
Za jejího vedení vydalo Divadelní a filmové oddělení skripta a monology
jako pomůcku pro studenty a vznikla výstřižková služba.
Marie
Valtrová – básnířka, teatroložka, divadelní a filmová
historička, publicistka, autorka úspěšných monografií o Svatopluku
Benešovi, Rudolfu Hrušínském, Oto Ornestovi, Vratislavu Blažkovi a
dalších, držitelka „knihovnického Oscara“ – pamětní medaile Z.
V. Tobolky za celoživotní práci v knihovnictví, vedoucí Divadelního
a filmového oddělení.
Marie Valtrová pracovala nejprve v Divadelním a filmovém
oddělení pod vedením Marie Paříkové. V roce 1976 Městskou
knihovnu v Praze opustila, odešla do Pardubic a rozhodla se studovat
dálkově Divadelní a filmovou vědu na FF UK. Do Městské knihovny
v Praze se vrátila v roce 1983 a nastoupila do Hudebního
oddělení. Zde se podílela na vzniku tištěných katalogů děl Bohuslava
Martinů a Antonína Dvořáka. V roce 1997 se stala vedoucí
Divadelního a filmového oddělení, funkci vykonávala do roku 2011.
Osobnost Marie Valtrové je spojena s publikační činností. Kromě
výše zmíněných publikací vydala dva díly monologů, psala rozhlasové
scénáře, v rámci projektu PRALIT roce 2016 spolupracovala na
digitalizaci pražské židovské literatury, dále se autorsky podílela na
vydání sborníku O trojí duši země české, napsala scénáře
k cyklu komponovaných pořadů Ústně více. Ve spolupráci
s Knihovnou Václava Havla uspořádala osm večerů na téma dílo
Václava Havla. Velmi populární v Městské knihovně byly v letech
2012 až 2019 besedy s profesionály z oborů divadla,
filmu, rozhlasu a scénografie nazvané Barevné čtvrtky, které Marie
Valtrová moderovala.
Divadelní a filmové oddělení v současnosti
Dnes vede Divadelní a filmové oddělení teatroložka Dita Lánská, autorka e-knihy rozhovorů s osobnostmi, které spojili svůj život s Městskou knihovnou, Knihovna v mém životě. Dita Lánská se aktivně podílela na projektech: Zřízení dětské skupiny v Městské knihovně v Praze, Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století, vytvoření metodiky deFacto workshopu rozvíjejícího mediální gramotnost, konference HUMAIN – o designu, humanitních vědách, umění a umělé inteligenci. V letošním roce reprezentovala Městskou knihovnu na mezinárodní konferenci SIBMAS (Mezinárodní organizace divadelních knihoven a muzeí) ve Varšavě s příspěvkem o činnosti Divadelního a filmového oddělení.
Specializované oddělení je zaměřeno nejen na divadlo a film, ale také na rozhlas a televizi. Fond Divadelního a filmového oddělení obsahuje kromě odborných publikací z okruhu divadla, filmu, rozhlasu a televize, také memoáry filmových a divadelních osobností, dále české a zahraniční divadelní hry v českém jazyce z období od antiky po současnost, české filmové scénáře, české a zahraniční divadelní a filmové časopisy, česká a zahraniční DVD, divadelní, filmové a televizní výstřižky.
Oddělení je zaměřeno nejen na divadlo a film, ale také na rozhlas a televizi. Fond Divadelního a filmového oddělení obsahuje kromě odborných publikací z okruhu divadla, filmu, rozhlasu a televize, také memoáry filmových a divadelních osobností, dále české a zahraniční divadelní hry v českém jazyce z období od antiky po současnost, české filmové scénáře, české a zahraniční divadelní a filmové časopisy, česká a zahraniční DVD, divadelní, filmové a televizní výstřižky.
Připravila Ivana Blažková, divadelní a filmové oddělení Ústřední knihovny. Ilustrační fotografie pochází z archivu Městské knihovny v Praze.