Vzpomínky PhDr. Ladislava Kurky, který se zasadil o stavbu pobočky na Opatově.
Stavba největšího českého sídliště Jižní Město byla zahájena počátkem sedmdesátých let dvaácátých století. O dekádu a mnoho panelových domů později došlo i na tzv. občanskou vybavenost. Tedy budovy, které primárně neslouží k bydlení, ale zajišťují důležité služby, které jsou pro pohodlný život ve městě nezbytné. Jedná se například o obchodní centrum, poštu, školní zařízení, kulturní dům nebo knihovnu. Jižní Město svoji první knihovnu dostalo v roce 1983. Co tomu předcházelo, jsme se pokusili zrekonstruovat ze vzpomínek PhDr. Ladislava Kurky.
Největší pobočka v síti knihovny
Ladislav Kurka se celý svůj profesní život věnoval knihovnám a knihovnictví. Po absolvování studia knihovnictví na Filozofické fakultě UK pracoval v oblasti vojenských knihoven. V roce 1969 musel tuto oblast z politických důvodů opustit a v roce 1970 nastoupil do Městské knihovny v Praze. Nejdříve působil na pozici metodika, ale velmi záhy se začal věnovat plánování a budování nových knihoven. Aktivně prosazoval zájmy knihovny a usiloval o to, aby v rámci výstavby nových sídlišť bylo pamatováno i na adekvátní prostory pro veřejnou knihovnu. V rámci týmu se pak věnoval vzniku nové pobočky od plánů, přes stavbu až po návrh a realizaci interiéru. Nejinak tomu bylo i s pobočkou na Opatově.
Knihovna byla na Jižním Městě vzhledem k důležitosti sídelního celku plánována již od začátku. Nikoliv jen jedna, ale poboček mělo vzniknout na novém sídlišti víc. Velikost, a případně i počet, knihoven určovaly technicko-hospodářské ukazatele, které udávaly, jak velká plocha knihovny má vzniknout pro daný počet obyvatel. Snahou Městské knihovny v Praze, zastoupené doktorem Kurkou, bylo získat pro novou pobočku plochu co největší. Intenzivním vyjednáváním s tehdejším Útvarem hlavního architekta a Národním výborem Prahy 4 bylo na Jižním Městě rozhodnuto, že knihovně připadne celé jedno patro v plánované novostavbě KD Opatov. Velkorysá výměra umožnila zřídit nejen největší pobočku knihovní sítě Městské knihovny v Praze, ale umístit do ní i zcela novou službu – Artotéku, půjčovnu obrazů, vstupní halu upravit jako výstavní prostor, zřídit samostatné dětské oddělení a také studovny.
Vchod z ulice a plány na další pobočky
Umístění knihovny do budovy, která byla původně projektována jako monofunkční s hlavním vstupem z tzv. nákupní rampy, mělo ale i svá úskalí. Plány nepočítaly s tím, že knihovna bude mít svůj vlastní vchod, vše mělo být řešeno hlavním schodištěm, které propojovalo všechna patra stavby. Pro knihovnu bylo proto nutné provizorně (na 20 let) řešit vchod z ulice. Pamětníci si jistě vzpomenou na zvláštní kovové dveře, které jakoby visely ve vzduchu, a vedly k nim malé schůdky z dolní části „šneka“ spojujícího chodník a nákupní rampu. Plnohodnotný vstup z ulice s bezbariérovým řešením knihovna získala až při rekonstrukci v letech 2000 – 2002. Na které se doktor Kurka také intenzivně podílel, ale to je jiný příběh.
Zajímavostí také je, že Jižní Město mělo mít poboček Městské knihovny v Praze víc. Jedna byla plánována v objektu občanské vybavenosti na Hájích a samostatná budova knihovny měla vyrůst v místě, kde je dnes OC Chodov. Rok 1989 ale zpřeházel struktury a tím i plány. Pobočka Chodov byla otevřena až v roce 2001 v ZŠ Campanus na Jírovcově náměstí a vznik knihovny na Hájích byl vzhledem k velikosti pobočky na Opatově záhy přehodnocen a knihovna se do připravených prostor nikdy nenastěhovala.
Závěrem nezbývá než vyslovit přání, aby budova KD Opatov co nejdříve chytila nový dech a knihovna, která je s ní neodmyslitelně spjata, dobře sloužila obyvatelkám a obyvatelům Jižního Města nejméně dalších 40 let.
Připravila Lenka Hanzlíková, tisková mluvčí.