Archiv článků

Milým hostem z cyklu Barevné čtvrtky byla tentokrát velmi známá osobnost: Táňa Fišerová. Klubovnu plnou posluchačů prozářilo její osobní kouzlo a duchovní síla. Pořad moderovala paní Marie Valtrová s profesionalitou sobě vlastní a otázky pro návštěvu byly opravdu rozmanité. Paní Fišerová vzpomínala na své mládí, umělecké působení v Činoherním klubu, přátele, manžele Havlovy. Mluvila také o své kandidatuře na funkci prezidentky ČR, o zkušenostech na poli charitativním a politickém, dotkla se i osobního života.

19. 3. proběhla dlouho plánovaná oslava 30. výročí opatovské pobočky. V průběhu dne mohli čtenáři a návštěvníci zhlédnout celkem devět pořadů, z nichž většina byla hudebních a v různých žánrech – kytary, banjo, saxofonové kvarteto a cimbálová muzika, vystoupení ZUŠ Jižní Město (taneční, pěvecké a hudební). Děti pobavila veselá klauniáda a literárně divadelní pořad Knížka Helča. K přátelskému posezení s ředitelem MKP RNDr. Tomášem Řehákem se sešli hosté, kteří byli a jsou s knihovnou spojeni – ať už pracovně, nebo srdcem.

Tisková konference k vyladěnému roku Městské knihovny v Praze proběhla 5. března 2013 v pobočce Smíchov. V panelu řečníků se setkali ředitel MKP Tomáš Řehák, senátor Milan Pešák, herec Jan Potměšil a koordinátorka projektu Knihovna bez bariér Viola Nouzovská. Foto Irena Šormová.

Na zahájení výstavy malířky, ilustrátorky, grafičky Marie Preclíkové 5. března ve foyer knihovny Opatov se sešlo požehnaně návštěvníků. Hudební doprovod zakončil úvodní slovo a pak přišlo na řadu už to hlavní, povídání si nad vystavenými ilustracemi a obrazy. Výstavu, na které autorka poprvé představila z velké části svou ilustrační tvorbu, hostila artotéka od 6. do 31. března 2012.

Na Smíchově se můžete seznámit každé první pondělí v měsíci s významnými českými šlechtickými rody. Poutavé, vtipné a obsažné přednášky Mgr. Jakuba Rychtára zaujmou každého. Jeho znalosti historických faktů i perliček z dobové společnosti je úctyhodná. Každou poslední středu v měsíci je přednáška také v knihovně Ostrovského. Témata najdete na www.mlp.cz/akce. Ať už se vydáte tam či onam, odnesete si krásný kulturní zážitek a jistě i knihu k tématu, kterou lektor – knihovník doporučí.

Divadelní a filmový úsek tentokrát navštívila velká osobnost českého dokumentárního filmu Helena Třeštíková. Foto Irena Šormová.

Není zcela obvyklé, aby přímo v knihovně byla louka a vzrostlé stromy. Pobočka Chodov se však takovým vybavením může pochlubit. Zelený koberec, nové polštářky, místo pro pohodlné čtení novin v křesle u lampičky a barevný strop jsou výsledkem proměny prostoru knihovny. Projekt pro knihovnu zpracoval architektonický ateliér Ting. Fotila Lenka Hanzlíková.

V rámci pravidelného cyklu Barevné čtvrtky navštívila knihovnu divadelní režisérka Lída Engelová. Foto Irena Šormová.

Spisovatel a dokumentarista Martin Ryšavý byl hostem Oddělení služeb dětem a mládeži v Ústřední knihovně. Foto Irena Šormová.

Výstava čtyř mladých výtvarnic (8.1.- 2.2. 2013), Pavlíny Lörinczové, Zuzany Maškové, Anny Pleštilové a Kateřiny Sechovcové, které se vyjadřují tvorbou knih, začala velmi netradiční vernisáží zaměřenou na děti. Ve středu 9. ledna 2013 přišla družina a k ní se přidalo i několik volně příchozích dětí. Autorky s nimi kreslily, četli a hádaly hádanky, vytvářely tzv. „frotáže“ s pomocí hřebenu, deček, papírků i jiných předmětů. Poté, co děti odešly, vernisáž pokračovala. V klidnějším duchu. Avšak nikoli v klidu, protože, jak mezi autorkami, tak mezi hosty, běhala jejich vlastní dítka. Nelze se divit, že vystavené knihy a další tvorba své nasměrování k dětství nezapře.

Vernisáž výstavy malířky a ilustrátorky Venduly Císařovské ve foyer knihovny Opatov 28.11.2011, přilákala mnoho pozvaných. Určitě nelitovali. Nejen pro mnoho malířčiných fantaskních obrazů, zabydlených rozličnými bytostmi, ale i pro milou atmosféru, ještě umocněnou úvodním slovem spisovatele Ivana Klímy. Výstava byla pro návštěvníky knihovny Opatov ke zhlédnutí od 29. 11. do 30.12. 2011.

Výstavou v Artotéce od 4. do 29. října 2011 představil Pavel Kašpárek malířskou tvorbu posledních dvou let, kdy se jeho pozornost přesunula od abstrakce k realistické malbě. Volba realistické polohy tvoření byla pro něj důsledkem pocitu vyčerpání abstrakce, kdy vytváření dalších variací výtvarných prvků ztrácelo výraz původních východisek. Z řady možností zvolil návrat ke klasické olejomalbě. Výstava byla prezentací dvouletého úsilí o vyjádření rozmanitosti přírody realistickou formou se snahou o pravdivé zpodobení bez příkras, stylizace či deformace.

Přinejmenším udivující název si pro svoji výstavu, pořádanou Artotékou od 25.9 do 27.10 2012, vybrala výtvarnice Radka Ježková, v současné době žijící v Norsku. Zvláštní spojení „Bolesti svatby“ není pouze pojmenováním výstavy, ale prvořadě názvem cyklu, který na výstavě představila. Ve svém díle sleduje přírodní procesy, vznikání a utváření forem, fenomén času a paměti. V cyklu maleb toho, co zbývá z kytic, mají-li „držet tvar toho, co už není“ zrcadlí „touhu i strach z lásky i její nepřítomnosti, od pradávna vyhlazující oblázky lidských osudů a vyvažující síťovinu paměti.