Vybíráme
19. 9. 2024, WEBREDAKTOR

Spisovatel, teoretik a kurátor Jaromír Typlt připravil tři přednášky na téma surrealismus, které se na podzim konají v Ústřední knihovně.

Rok 2024 není jen výročím sto let od smrti Franze Kafky, ale také 100 od zveřejnění Prvního manifestu surrealismu Andrého Bretona a tím i vzniku jednoho z nejvlivnějších avantgardních hnutí minulého století. Výběr literatury i obrazy k tématu najdete na konci článku.

Přednášky se konají v malém sále Ústřední knihovny na Mariánském náměstí. Jak se k nám dostanete? Metrem A, tramvají číslo 17 a 18; autobusem číslo 207 a 194. Vstupenky si můžete koupit online nebo osobně v pokladně sálů.

Do sta let a do dne: Manifest surrealismu André Bretona

Ilustrační obrázek: J. Štýrský, Maldoror, 1941.
Kde: Ústřední knihovna – MALÝ SÁL
Kdy: 3. 10. 2024 | 19:00
Vstupné: 60 Kč
Koupit vstupenku
Kdo chce slyšet úvahy na téma, že „surrealismus je mrtev“, nebude touto přednáškou potěšen. Přes veškeré snahy hrobařů surrealismu nepřestává být toto hnutí přitažlivé pro další generace. Je ovšem potřeba pojmenovat různá nedorozumění: surrealismus není umělecký směr, nemá žádný pevný styl a není možné ho uzavřít do pevné definice. To všechno vyplývá už z manifestu André Bretona, který vyšel před sto lety. Na své přednášce s bohatým obrazovým doprovodem se pokusí toto téma upřesnit kurátor galerie Art brut Praha, spisovatel a teoretik Jaromír Typlt.

Všichni ti vyloučení, nepřijatí, zběhlí – surrealisté?

Ilustrační obrázek: L. Zívr, Bez názvu 1946, publikováno se svolením dědiců autorských práv.
Kde: Ústřední knihovna – MALÝ SÁL
Kdy: 7. 11. 2024 | 19:00
Vstupné 60 Kč
Koupit vstupenku
Surrealisté byli mimo jiné proslulí svou zálibou, trestat různé prohřešky a lidské chyby vyloučením ze skupiny. Jiní nakonec odešli na základně vlastního rozhodnutí, případně nikdy nebyli jako surrealisté uznáni. Podívejme se na příběh surrealismu zorným úhlem tvůrců, jako byli Antonin Artaud, Max Ernst, u nás třeba František Hudeček, Ladislav Zívr, Egon Bondy, nebo dokonce i Bohumil Hrabal. Na své přednášce s bohatým obrazovým doprovodem se na toto téma zaměří kurátor galerie Art brut Praha, spisovatel a teoretik Jaromír Typlt.

Tajemství dlouhověkosti českého surrealismu

Ilustrační obrázek: M. Medek, Hlava, která spí imperialistický spánek, 1953.
Kde: Ústřední knihovna – MALÝ SÁL
Kdy: 5. 12. 2024 | 19:00
Vstupné: 60 Kč
Koupit vstupenku
V době po 2. světové válce, kdy už se ve Francii o surrealismu běžně mluvilo jako o uzavřené kapitole, se mezi českými surrealisty objevovali natolik inspirativní tvůrci, jako malíř Mikuláš Medek a fotografka Emila Medková, básníci Karel Hynek a Karel Šebek nebo – z našich současníků – filmový režisér Jan Švankmajer. Mimo jiné i díky neústupnosti teoretiků Karla Teiga a později Vratislava Effenbergera. Sledovat příběh českého surrealismu až do dnešních dnů se na své přednášce s bohatým obrazovým doprovodem pokusí kurátor galerie Art brut Praha, spisovatel a teoretik Jaromír Typlt.

Mohlo by vás zajímat

Surrealistické publikace, knihy André Bretona i Jaromíra Typlta si můžete půjčit nebo stáhnout v knihovně.

Ilustrační obrázek v Perexu: Dalí, Salvador: La tentation de Saint Antoine, reprodukce, fond Městské knihovny v Praze.