Vybíráme
19. 2. 2025, superadmin

Letos v lednu jsme si připomněli 100 let od úmrtí Arnošta Procházky (1869–1925).

I když toto jméno není dnes širší veřejnosti příliš známo, je dobré si jej připomenout. Arnošt Procházka se totiž významným způsobem zapsal do našich literárních dějin konce 19. a počátku 20. století. V Lexikonu české literatury najdeme u jeho jména široký výčet profesí – literární, výtvarný a divadelní kritik a estetik, zakladatel a vydavatel Moderní revue, překladatel a propagátor především francouzských symbolistů a také básník. Arnošt Procházka se narodil 15. listopadu 1869 v pražské středostavovské rodině. Studoval nejprve německé gymnázium, pak přešel na českou střední školu. Po maturitě se zapsal na práva, ale jejich studium nedokončil. I když se celý život živil jako úředník, jeho stěžejním zájmem byla literatura.

Moderní revue pro literaturu, umění a život


První ročník časopisu z roku 1895

Arnošt Procházka založil na podzim roku 1894 spolu se svým spolužákem  Jiřím Karáskem ze Lvovic časopis Moderní revue pro literaturu, umění a život, který významně ovlivnil tvorbu českých autorů několika generací. Jedním z důvodů jeho vzniku byla potřeba poskytnout publikační prostor pro mladou generaci, ovlivněnou symbolismem a dekadencí. Z českých literátů to byli např. S. K. Neumann, Karel Hlaváček, Otakar Březina, později i Miloš Marten. Revue zaměřená na beletrii, výtvarné umění i uměleckou kritiku byla orientovaná na soudobé evropské myšlenkové a literární proudy. Jednalo se většinou o autory, kteří u nás ve své době nebyli dosud příliš doceněni. Dnes o nich lze mluvit jako o nejvýznamnějších moderních spisovatelích přelomu 19. a 20. století (Baudelaire, Verlaine, Rilke, Kierkegard, atd.). Moderní revue stála u zrodu české moderní ilustrace. Revue obsahovala totiž i obrazovou složku, kde byly vedle reprodukcí i originální grafiky výtvarníků, kteří se ztotožňovali s estetickým projevem časopisu (např. Zdeňka Braunerová, František Kobliha, František Šimon Tavík, Josef Hodek a další). Díky typografické a výtvarné koncepci se stala tato revue prvním bibliofilsky upravovaným časopisem u nás.

Knihovna Moderní revue


Titulní list 44. svazku Knihovny Moderní revue od Zdeňky Braunerové

V  roce 1895 se k časopisu přidružila edice Knihovna Moderní revue. Ta přinášela především překlady moderní evropské literatury, ale také studie a eseje. Jejich výběr se řídil výhradně uměleckou hodnotou textů. A stejně jako u revue i zde byl dán velký důraz na výtvarnou podobu vydávaných knih, které často upravovali umělci pracující pro tento časopis. Počty výtisků v Knihovně Moderní revue se pohybovaly většinou od sta do tři sta výtisků a některé byly číslovány. Album moderní revue vyšlo v roce 1900 dokonce v pouhých padesáti výtiscích. Obsahovalo 8 grafických listů většinou českých umělců, je tu však poprvé u nás vytištěna grafika Edvarda Muncha či Arthura Beardsleye.

Básník, kritik a překladatel


Titulní list první Procházkovy básnické sbírky Prostibolo duše

Mladý Arnošt se snažil prosaditi jako básník. V roce 1895 vyšla Procházkovi jeho prvotina – Prostibolo duše. Básnická sbírka se však mezi čtenáři nesetkala s příliš velkým ohlasem, což bylo pro něho velkým zklamáním. Kniha je dnes zajímavá tím, že její autor poprvé u nás použil volný verš. A ještě jedno prvenství má tato sbírka básní – je to první česká číslovaná bibliofilie. Kniha vyšla ve dvou stovkách číslovaných výtisků, z nichž prvních 25 autor sám podepsal. Měla i nezvyklou typografickou úpravou a na svou dobu velmi moderní hladkou černou obálku. Kromě básní psal Procházka eseje, divadelní a literární kritiky, ale nejvíce se věnoval překladům. Jeho jazykové znalosti byly až ohromující. Překládal z francouzštiny, angličtiny, němčiny, portugalštiny, vlámštiny ale i ze severských jazyků a italštiny. Své práce podepisoval často různými pseudonymy nebo zkratkami, kterých jsou desítky. Nejznámější je asi pseudonym ALAP složený z počátečních písmen jeho jména (Arnošt Leopold Antonín Procházka).


Frontispis sbírky Prostibolo duše

Arnošt Procházka byl neuvěřitelně pracovitý a zanechal po sobě úctyhodné dílo. Na wikipedii je uveden jako překladatel 77 titulů a autor 21 knih. Psal i překládal jen ve volném čase, celý život pracoval jako úředník. Vedle Moderní revue spolupracoval i s Kamilou Neumanovou, která vydávala Knihy dobrých autorů. Pro ni nejen překládal, ale působil zde jako také jako hlavní redaktor a také editor. S touto  vydavatelkou úzce spolupracoval až do své smrti v roce 1925. Arnošt Procházka zemřel v padesáti pěti letech při svém pobytu v  Poděbradech, kde se léčil se srdeční chorobou. Ta byla i příčinou jeho smrti. Moderní revue byla natolik spjatá s osobností Arnošta Procházky, že po jeho smrti zanikla.


Titulní list knihy Herodias od Stéphana Mallarmé (lept Františka Koblihy)

A ještě jednu stránku Procházkovy osobnosti je třeba zmínit. Procházka byl celý svůj život vášnivým sběratelem. Možná k tomu přispělo i jeho samotářství. Měl obrovskou sbírku francouzské literatury, ale sbíral i vzácné tisky a grafiku. Bohužel po jeho smrti se jeho knihovna I vše ostatní rozprodalo a jedinečná sbírka tak nenávratně zmizela ze světa.

Bližší zájemce o dílo tohoto zajímavého českého literáta odkazujeme na rozsáhlou knihu Arnošt Procházka: Kritiky a eseje z let 1892–1924 (X 9338), kterou vydal v roce 2020 Institut pro studium literatury. Najdete v ní více než dvě stě esejů, estetických úvah, literárních, uměleckých nebo divadelních kritik.

Připravila Jana Kozáková, Oddělení vzácných tisků.

Mohlo by vás zajímat


Madona Edvarda Muncha z Alba Moderní revue

Arnošt Procházka a Moderní revue ve fondu Oddělení vzácných tisků:

Chcete si knihy a časopisy prohlédnout? Můžete se také objednat do oddělení vzácných tisků. Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.

Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.

www.mlp.cz/vzacnetisky

Ilustrační obrázek v perexu: Portrét – Arnošt Leopold Antonín Procházka (1869 – 1925), Český literární a výtvarný kritik.. See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons.