Do černého 2025

Konference Do černého se koná 20. ledna 2025
v malém sále Ústřední knihovny.
Registrujte se na https://web2.mlp.cz/docerneho2025/.
Účastnický poplatek je 400 Kč.

Letošní téma: ne/samozřejmost demokracie

Jedenáctý ročník konference Do černého nebude věnován ničemu menšímu než demokracii, formě vládnutí, která – jak praví známý bonmot – je sice úplně nejhorší, ale jen pokud nepočítáme všechny ostatní, které jsme už v minulosti vyzkoušeli.

Společně s přizvanými experty a expertkami se budeme věnovat tomu, jak můžeme jako občané a zároveň zaměstnanci knihoven nebo jejich příznivci podporovat demokratické principy tam, kde žijeme, pracujeme nebo studujeme.

Nabídneme praktické návody a zkušenosti i inspirace k dalšímu přemýšlení. Kromě obvyklých otázek si z konference odvezete konkrétní tipy na aktivity, které můžete po návratu domů vyzkoušet, ale i sdílené zkušenosti, jak podporovat demokratické principy tam, kde vaše knihovna působí.

Program:

• 10.00 – 10.10 – Tomáš Řehák – Úvodní slovo

Blok I (10.10 – 11.40)

• 10.10 – 10.40 – Lucia Kašiarová – zástupkyně výboru Kultúrneho štrajku, Slovensko
• 10.40 – 11.10 – Jan Kysela – Obranyschopná demokracie: co a k čemu?

Kořeny doktríny obranyschopné demokracie spadají do 30. let 20. století, rozvinula se po 2. světové válce. Její podstatou je vnímání demokracie jako dobra, o něž je dobré nepřijít, takže stojí nejen za obhajobu, ale i za obranu. Jak to však udělat, abychom ve jménu obrany demokracie neodstranili demokracii jako prostor kritiky a hledání alternativ?

Jan Kysela vede na Právnické fakultě UK katedru politologie a sociologie, působí také jako tajemník ústavní komise Senátu. Autor knih a článků o tématech z ústavní teorie a z rozhraní politologie a ústavního práva.

• 11.10 – 11.40 – Paulína Tabery – Demokracie jako nejlepší možné zřízení? Postoje české veřejnosti k demokracii, alternativním režimům a realizaci demokracie v praxi

To, že demokracie není samozřejmostí, není pro českou společnost novinkou, protože v nedávné historii měla zkušenost se dvěma nedemokratickými režimy. Zároveň v posledním desetiletí intenzivněji pozorujeme i v západních společnostech zpochybňování demokratických principů a návrat politických vůdců s autokratickými představami o řízení společnosti. Jaké jsou postoje české veřejnosti k demokracii jako režimu a jak se tyto postoje vyvíjely v čase? Jaké jsou názory na alternativy demokracie a na to, jak jsou demokratické principy uplatňovány v různých sférách veřejného života? Tyto otázky budou v příspěvku zodpovězeny pomocí dat CVVM a dalších výzkumů, které byly na téma demokracie provedeny v posledních desetiletích.

Paulína Tabery pracuje v Centru pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, které v předešlých devíti letech vedla. Výzkumu veřejného mínění a kvantitativním šetřením se věnuje téměř dvacet let a za tu dobu byla řešitelkou mnoha projektů. Odborně se zaměřuje na metodologii sociologického výzkumu, formování veřejného mínění, vliv mezilidské a mediální komunikace na postoje a mínění lidí a téma důvěry. Vědecké poznatky také pravidelně popularizuje.

• 11.40 – 13.00 – pauza na oběd

Blok II (13.00 – 16.00)

• 13.00 – 13.30 – Martin Krsek – Jak spolupracovat produktivně a úspěšně s klíčovými hráči v regionu

Severočeská vědecká knihovna ve spolupráci s Ústeckým krajem a dalšími partnery vydala česko-ukrajinského průvodce Ústeckým krajem, určeného pro malé cestovatele. Počin získal ocenění Bibliotheca inspirans, které inspirativním příkladům z českých knihoven udílí Nadace OSF. Jak taková spolupráce knihovny a dalších důležitých institucí vzniká, a jakou roli v ní jednotliví hráči mají? Nechte se inspirovat úspěšnou spoluprací, která má svá pravidla ale i limity.

Martin Krsek, politik, historik, publicista a scénárista. Má aktivní zkušenost z politické sféry, působil jako zastupitel a radní města Ústí nad Labem, aktuálně je senátorem. Profesi novináře a historika často propojuje jako popularizátor regionální historie, vyučuje na Univerzitě třetího věku, spolupracuje např. s Českou televizí. Je spoluautorem česko-ukrajinského průvodce po Ústeckém kraji Falco a já.

• 13.30 – 14.00 – Magdalena Klimešová – Měříme dopady veřejných politik. K čemu a proč?

Jedním z předpokladů demokracie je soudržná společnost, k níž kromě jiného přispívá zodpovědná a promyšlená veřejná politika. Jak je vhodné promýšlet jednotlivá opatření nebo zákony s ohledem na jejich dopad na různé sociální nebo demografické skupiny? A jak se tento dopad sleduje nebo měří? Kde jsou mezery a jak je překlenout?

Magdalena Klimešová vystudovala veřejnou a sociální politiku, působila jako výzkumná pracovnice a analytička pro neziskové organizace, zaměřené na posilování občanské společnosti, transparentní veřejnou správu a advokační činnost. V současné době pracuje jako vedoucí týmu dopadových analýz na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR.

• 14.00 – 14.30 – pauza na kávu
• 14.30 – 15.00 – Jan Horák – FajnOVA participace znamená kvalitní Plán

FajnOVA je značkou pro strategický plán Ostravy a obecně strategické plánování města. Usiluje o rozvoj města pro lidi, kteří v něm žijí, studují a pracují. Unikátní je především zapojením ostravských odborníků, osobností i široké veřejnosti do celého procesu vytváření plánu. V Ostravě se podařilo do debaty o směřování města do roku 2030 zapojit 12 tisíc obyvatel a desítky expertů. FajnOVA otevřeně informuje o tom, jak plán vzniká a jak se hodnotí, stejně jako o městských projektech i o projektech významných aktérů ve městě. Ptá se na názory všech lidí bez rozdílu, zjišťuje, jak se jim ve městě žije a co by jim život v Ostravě zlepšilo.

Jan Horák je absolventem oboru Geografie a regionální rozvoj na Ostravské univerzitě v Ostravě. Zkušenosti s tvorbou koncepčních rozvojových dokumentů pro obce a města má z obou stran, tedy jak ze strany externího zpracovatele, tak i přímo z pozice zaměstnance rozvojového odboru města. Pro statutární město Ostrava pracuje již 8 let a z toho poslední 2 roky pro odbor strategického rozvoje Magistrátu města Ostravy, kde se přímo podílí na tvorbě a naplňování Strategického plánu města pod značkou fajnOVA.

• 15.00 – 15.30 – zástupce Oživení, z.s. – (Ne)samozřejmost demokracie začíná v obcích a městech

  O demokracii často mluvíme vzletně, ale jak už řekl Masaryk – demokracie potřebuje zejména demokraty. A ti by měli znát pravidla hry, stejně tak síly a nedostatky stylu vládnutí, který není dokonalý. Jako jediný ale umožnuje všem aktivně se podílet na změnách a zlepšování. Nabízíme přehled tipů, kvízů a her pro mladé z dílny Oživení.

• 15.30 – 16.00 – Jana Smiggels Kavková – Obhajoba samozřejmého. Jak mluvit o tom, co děláme

Stejně jako řada dalších příspěvkových i neziskových organizací i knihovny aktivně vstupují do veřejného života. Nabízejí nejrůznější služby, chtějí zlepšovat život ve svém okolí, hlásí se k hodnotám demokratické a otevřené společnosti. Vysvětlování a obhajování jejich měnící se role není samozřejmé. Jakým způsobem by knihovny měly mluvit o tom, co dělají, a v čem se můžeme inspirovat u dalších organizací občanské společnosti? Příspěvek Jany Smiggels Kavkové představí nástroje a strategie neziskových organizací, které hájí veřejný zájem a usilují o pozitivní změny ve společnosti.

Jana Smiggels Kavková vystudovala politologii v Nizozemí, má zkušenosti s prosazováním rovných práv v ČR i zahraničí. Působila v České ženské lobby, v Radě vlády pro rovnost žen a mužů a ve Fóru 50 %. Nyní prosazuje systémové změny v trestní justici v organizaci RUBIKON Centrum, která podporuje lidi s trestní minulostí v začlenění do společnosti. Působí také jako konzultantka v Advokačním fóru Nadace OSF.