Vybíráme
25. 10. 2024, superadmin

Tomáš Dušátko z Oddělení vzácných tisků píše o Josefu Kořenském, českém cestovateli, pedagogovi a spisovateli.

Mezi dnes opomíjené osobnosti české kultury a společnosti přelomu 19. a 20. století nepochybně patří Josef Kořenský (1847–1938), světoběžník, přírodovědec a především cestovatel, současník a přímý pokračovatel odkazu Emila Holuba. Na tomto místě je nutné předeslat výrazný rozdíl mezi Holubem, cestovatelem v klasickém pojetí objevitele a výzkumníka, a Kořenským, především zdatným cestopiscem popisujícím své zážitky v končinách již vědecky prozkoumaných. V dnešní době jej tak lze zcela právem označit za prvního moderního českého turistu.

Tip! Půjčte si knihy Josefa Kořenského v katalogu nebo si projděte náš výběr na konci článku.

Lákání dálek


Obálka knihy Australie – druhé vydání z nakladatelství A. Storcha syna (1922)

Josef Kořenský pocházel z chudých poměrů, narodil se do zemědělské rodiny 26. července 1847 v malé vesničce Sušno u Mladé Boleslavi jako druhé z pěti dětí. Rodina se do Boleslavi brzo odstěhovala a právě zde Josef vystudoval reálku. Na studiích patřil k nejbystřejším a nejlepším žákům, takže není divu, že sami jeho učitelé navrhli rodičům další studium. Zvolený pedagogický směr umožňoval v budoucnu uplatnit nadanému mladíkovi své znalosti v učitelském povolání. I když to pro rodinu nebylo jednoduché, Josef opravdu začal studovat na Učitelském ústavu v Praze.

Nebylo náhodou, že jeho nejoblíbenějšími školními předměty byl zeměpis a přírodopis. Již ve velmi mladém věku tak bylo možné u něj snadno odhadnout pozdější směrování. V době studií v Praze se Kořenskému podařilo proniknout do společenského prostředí kolem Vojty Náprstka a mezi tehdejší pražský intelektuální výkvět, scházející se v domě „U Halánků“ na dnešním Betlémském náměstí, který se stal dobovým centrem české pokrokové inteligence. Právě zde se poprvé setkal s Emilem Holubem, svým vzorem, s nímž jej v pozdějších letech pojilo dlouholeté přátelství.

V roce 1867 začala jeho pedagogická kariéra. Po začátcích v Radnicích na Rokycansku a epizodě v Litomyšli se přesunul do Prahy. V roce 1891 se stal ředitelem měšťanské dívčí školy na Smíchově. Tím vyvrcholila jeho učitelská praxe. V té době se již věnoval své cestovatelské zálibě, především v době prázdnin. V roce 1908 odešel do důchodu a naplno se mohl plně oddat svému celoživotnímu zájmu. První cesty vedly logicky Evropou (Alpy, Německo, opakovaně Skandinávie, Balkánské země, Francie a Itálie), ty však byly jen střídmou předehrou k věcem příštím…

Čas velkých cest


Vazba knihy U cizích národů s orientálním motivem (1927)

Pro myšlenku cesty kolem světa nadchnul svého přítele, statkáře Karla Řezníčka (1845–1914), a právě s ním vyrazil v roce 1893 z německých Brém do USA. Zde cestovatelé navštívili největší americká města, pozornost věnovali i světové výstavě v Chicagu a nezapomněli ani na významné přírodní památky – Niagarské vodopády a Yellowstonský národní park. Do Prahy se vrátili přes Japonsko, Čínu, Indii, horská pásma Himalájí a Egypt v roce 1894. Letos si tedy připomínáme 130. výročí ukončení této významné cesty. Literárním výstupem této výpravy je třísvazkové dílo Cesta kolem světa.

Kořenského druhá cesta směřující do Austrálie a Oceánie započala na podzim roku 1900, kdy plul Indickým oceánem na Cejlon a poté pokračoval detailním poznáním Austrálie, nevynechal Tasmánii a Nový Zéland a některé z tichomořských ostrovů (Fidži, Samoa, Tonga). V těchto končinách nebyl Kořenský prvním Čechem, byl ale prvním, který Austrálii dokonale přiblížil široké české veřejnosti. Zpáteční cesta směřovala přes Sulawesi (Celebes) a Jávu do Singapuru. Přes zastávky v Hongkongu a opět v Japonsku stanul na ruské půdě ve Vladivostoku. Do Evropy se vrátil přes Moskvu po Transsibiřské magistrále. I v případě druhé cesty Kořenský neopomněl své zážitky literárně zpracovat, a to v knize K protinožcům.

Trochu jiný cestovatel


Obálka knihy Plavba do Australie, která vyšla v edici „Nové cesty po světě“ (1907)

Josef Kořenský je dnes často označován jako první moderní český turista. Jeho přístup k výpravám po světě byl zcela odlišný od toho, co bylo do té doby zvykem. Kořenský nebyl žádným objevitelem, ale cestoval po již známých místech, které přibližoval díky svým knihám veřejnosti, zejména pak mládeži. Každou svoji cestu si vždy dokonale připravil, předem prostudoval dostupnou odbornou literaturu, pravidelně využíval i německých, anglických či francouzských pramenů. Výsledkem studia byl vždy detailní itinerář cesty, v němž si vytýčil místa, které chce poznat, respektive ověřit a doplnit již známá fakta. Vždy sledoval především přírodu a stranou jeho zájmu nezůstávaly ani nejrůznější aspekty života místního obyvatelstva. To vše dokázal nesmírně poutavě zpracovat ve svých knihách, které byly mimořádně úspěšně a žádané. Poznání vzdálených končin se u něj vždy prolínalo s jeho profesí, svými životními osudy se tak nikdy nezpronevěřil zastávanému názoru, že učitel by měl poznávat svět, seznámit se tak s poměry ve světě a získané znalosti předat žákům a studentům.

Josef Kořenský a dnešek


Obálka knihy Evropa – titulní ilustrace Karla Liebschera (1929)

Josef Kořenský byl ve svém oboru jednou z nejvýznamnějších osobností své doby, v období první republiky byl vysoce vážen, a s tím souvisela i řada poct, které mu byly uděleny. Z nich nejvýznamnější bylo udělení čestného doktorátu přírodních věd v oboru paleontologie a entomologie na Univerzitě Karlově v roce 1927. Zajímavou informací je, že ve 20. letech vyprávěl společně s Enrique Stanko Vrázem o svých cestách ve vysílání nově založeného Českého rozhlasu. Josef Kořenský zemřel ve svém pražském bytě 8. října 1938 ve věku jedenadevadesáti let.

Osobnost Josefa Kořenského se v dnešní době zdá být poněkud pozapomenuta. A to zcela neprávem, uvědomíme-li si, že svým ve své době naprosto novátorským přístupem k poznání světa předběhl dobu minimálně o desítky let. Jeho přínos pro popularizaci zeměpisu a přírodopisu je neoddiskutovatelný. Díky své sběratelské činnosti, neoddělitelné součásti všech svých cest, zásadním způsobem obohatil o zcela unikátní exponáty etnografické a přírodovědné sbírky mnoha českých muzeí, řadu předmětů ze svých cest věnoval za účelem popularizace výuky školám. Kořenského význam pro směřování české společnosti po roce 1918 je zcela zásadní a jeho cestopisy mohou nepochybně i po více než stu letech oslovit současnou čtenářskou veřejnost. Přinejmenším proto, abychom poznali, jak vypadal svět na přelomu 19. a 20. století a jak se od té doby změnil.

Připravil Tomáš Dušátko, Oddělení vzácných tisků.

Mohlo by vás zajímat

Výběr z cestopisů Josefa Kořenského ve fondu Oddělení vzácných tisků.

Chcete si knihy a časopisy prohlédnout? Můžete se také objednat do oddělení vzácných tisků. Do vzácných tisků je třeba se předem objednat. Badatelna je přístupná všem objednaným čtenářům Městské knihovny v Praze starším 18 let, kteří nemají vůči knihovně peněžitý dluh nebo nevrácenou výpůjčku, jejíž výpůjční lhůta už uplynula. Objednat tisky je třeba nejméně 48 hodin předem. Po objednání čtenáři přijde potvrzující e-mail a pak může přijít do badatelny.

Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 1, 2, 25 do zastávky Střešovická vozovna nebo tramvají číslo 22 do zastávky Brusnice. Z tramvajové zastávky Brusnice zabočit do ulice U Brusnice (podél tramvajové trati), budova se nachází na konci ulice po pravé straně.

www.mlp.cz/vzacnetisky

Ilustrační obrázek v perexu: Portrét Josefa Kořenského, českého cestovatele a sběratele. Jan Vilímek, Public domain, via Wikimedia Commons. Ostatní ilustrační obrázky pochází z archivu Oddělení vzácných tisků.

SDÍLET NA FACEBOOKU