Historik a knihovník Jakub Rychtar přednáší o velkých panovnících evropských dějin. Poslouchejte jeho podcast na Soundcloudu.
Cyklus Velcí panovníci evropských dějin představuje významné i zapomenuté vládce od pádu Západořímské říše po současnost. Chronologicky je omezen na období od pádu Západořímské říše do současnosti. Ambicí autora přednášek je představit i méně známé či přímo zapomenuté mocnáře, jejichž vliv byl v jejich éře nezanedbatelný. Panovníci nepředstupují před nás chronologicky, střídáme vládce ze starších dob (středověk, raný novověk) s těmi z 19. a 20. století. Soustředíme se také na panovnice – ženy, jejichž osudy byly často zastíněny skutky mužských protějšků.
Tip! Všechny podcasty můžete poslouchat na Soundcloudu nebo si je pouštět tematicky podle příběhů jednotlivých panovníků.
Fridrich II. Štaufský
Fridrich byl jedním z nejmocnějších panovníků středověku. Vládl nejen Sicílii, kde vyrůstal, ale také v Římsko-německé říši. Fridrich se snažil centralizovat a upevnit svou moc, narážel ale na nepřízeň papeže, jenž jej exkomunikoval a pravidelně popouzel proti Fridrichovi také jiné, konkurenční vladaře. Aniž by to Fridrich tušil, již za jeho života se začalo nad říší Štaufů smrákat.
Isabella II.
Španělské království se v 19. století potácelo v mnoha krizích. Do této brizantní doby přišla na svět Isabella, dcera krále Ferdinanda VII. z rodu Bourbonů. Pro panování nebyla zrozena a snažila se spíše udržet si trůn, nežli nějak sofistikovaně vládnout. Odolávat musela tlaku svého strýce Karla a jeho potomků, kteří se cítili legitimnějšími kandidáty na prestižní stolec. Tzv. Karlistické války zmítaly pak královstvím dlouhá desetiletí. Isabella se nicméně svrhnout nenechala a její potomci vládli Španělsku také v následujících staletích. Isabelliným prapravnukem je nynější král Filip VI.
Ludvík I. Veliký
Po vymření uherské dynastie Arpádovců, nastoupili na tamní trůn příslušníci vedlejší větve rodu Kapetovců – dynastie Anjouovců. Jejich druhým a posledním mužským představitelem v Uhrách byl Ludvík. Panovník obratný, znalý a neobyčejně úspěšný – také proto mu bylo věnováno přízvisko „Veliký“. To však nebylo vše – po smrti svého strýce, polského krále Kazimíra III., se Ludvík ujal též trůnu polského. Jeho dvojkrálovství se stalo za jeho vlády evropskou velmocí.
Hugo Kapet
Huga Kapeta můžeme považovat za posledního panovníka Západofranské říše a prvního krále středověké Francie. Již jeho předkové vystupovali jako mocní feudálové a vládci nemalého panství. Až Hugo, zvaný Kapet, však založil dynastii, která kontinuálně vládla Francii do roku 1328 v hlavní linii a do roku 1589 v liniích pobočných.
Leopold II. (Belgie)
Možná se pamatujete na sochy tohoto panovníka, které byly pomalovány či polity červenou barvou. Byla tím signalizována odpovědnost tohoto krále za krveprolití v Kongu – tehdy králově a belgickém území. Vykořisťování tamnějšího obyvatelstva dosáhlo v 19. a na počátku 20. století tak obludných rozměrů, že má jen málo srovnání. Za Leopoldem II. Belgickým však stojí i jiné – pozitivnější – činy. Třeba spolupovznesení Belgie na ambiciozní, bohatý, průmyslový stát. Leopold II. byl jistě zajímavou osobností, o které je dobře ztratit pár slov.
Vilemína I.
Nizozemsku po celé 20. století a část století 21. vládly ženy. Královna Vilemína stála v čele své země od roku 1890 a panovala takřka 60 let. Vilemínu pak v čele Nizozemska následovaly jako královny její dcera Juliána a vnučka Beatrix. Vilemína se musela vyrovnat s krizovými léty 1. i 2. světové války, nicméně tento úkol zvládla na výbornou. Dodejme, že Vilemína byla zdatná ve věcech financí a můžeme ji považovat za jednu z nejbohatších žen tehdejšího světa.
Viktorie Britská
Dle této panovnice nese své jméno celá epocha – doba viktoriánská. Méně se již ví, že Viktorie se k vládnutí nezrodila, měla mnoho strýců a každý jeden se mohl stát otcem budoucího anglického krále. Nakonec však na trůn nastoupila přece jen Viktorie a své zemi vládla velmi dlouho – 63 let a 7 měsíců. Mezi přímé potomky královny Viktorie patří i současný britský panovník Karel III.
Haakon VII. (Norsko)
Norsko se po roce 1905 dočkalo po staletích závislosti na svých sousedech plné samostatnosti a také vlastního panovníka. Stal se jím původně dánský princ Carl, který se nechal přejmenovat na „norštějšího“ Haakona. Velmi rychle získal ve své nové vlasti vysokou oblibu, stejně tak jeho choť Maud, dcera britského krále Eduarda VII. Nejvíce se Haakon proslavil svým odvážným postojem vůči nacistické moci v roce 1940 a po dobu 2. světové války. Dynastie Schleswig – Holstein – Sondenburg – Glücksburg, jejímž byl Haakon členem, vládne Norsku dodnes.
Mohlo by vás zajímat
Jakub Rychtar
Historie znamená pro Jakuba Rychtara nefalšovanou vášeň, s múzou Clio hodlá obcovat až do svých posledních dní. Zajímavosti z dějin se snaží poskytnout posluchačům ve stravitelné, poutavé formě, aby tak předal nejen své studijní znalosti, ale také stohy přečtených knih. Přednášky jsou pokusem představit místa i individuality ve formě příběhů – nemělo by se ovšem jednat o bulvarizaci dějin, ale o osvětovou a popularizační činnost v té nejkvalitnější možné formě.
Jakub Rychtar začínal v pobočce "Ostrovského a postupně se rozšířil do dalších knihoven. Během covidové éry přešel do online prostoru, konkrétně na platformy jako ZOOM a YouTube ve spolupráci s organizací Právě teď. Dříve byly k přednáškám textové sylaby, nyní autor děkuje za možnost přenést své přednášky na SoundCloud. Na této platformě již najdete povídání o českých hradech a zámcích, významných osobnostech 14. století a šlechtických rodech.
Ilustrační obrázek Pixabay.com.