Knihovnickým světem se rozletěla smutná zpráva, že dne 23. 5. 2024 ve svých 91 letech odešel nestor knihovnického oboru PhDr. Ladislav Kurka.
Jeho profesní dráha byla dlouhá léta spojena také s Městskou knihovnou v Praze, kde nejdříve působil jako metodik a následně se věnoval výstavbě a rekonstrukcím knihoven.
Narodil se 5. března 1933 v Kolíně, po maturitě se rozhodl pro studium oboru knihovnictví a čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které ukončil s vyznamenáním v roce 1956. V roce 1967 složil rigorózní zkoušky a v roce 1968 byl promován na doktora filozofie. Svou profesní kariéru započal v roce 1956 jako metodik pro práci s knihou v Ústřední vojenské knihovně, která byla právě reorganizována a stala se součástí Ústředního domu armády. V ní měl na starost rozvoj vojenských osvětových knihoven, odešel z ní v roce 1970 z politických důvodů, aby následně zakotvil v Městské knihovně v Praze.
Zde je jeho jméno spojováno s největší rekonstrukcí v historii knihovny, tedy rekonstrukcí Ústřední knihovny na Mariánském nám., která probíhala v letech 1995 – 1998 a také poboček Smíchov a Opatov. Osobnost doktora Kurky stojí nejen za podobou, ale i samotnou existencí mnoha poboček v síti Městské knihovny v Praze, za všechny jmenujme např. Ruskou (dnes Dům čtení), Lužiny, Opatov, Stodůlky, Bohnice, Ládví, Novodvorská. Na to, jak neúnavně připomínal tehdejším stavitelům města (sídlišť), že knihovna patří k základní občanské vybavenosti, zavzpomínal v rozhovoru s Ditou Lánskou v rámci projektu Knihovna v mém životě a také ještě v loňském roce u příležitosti 40. výročí pobočky Opatov.
Přitahovala ho redakční práce, dlouhá léta působil v redakcích oborových časopisů Čtenář a Bulletin SKIP. Své profesní zkušenosti vtělil do mnoha publikací a odborných článků, za všechny jmenujme např. Architektura knihoven nebo Přestavba služeb a rekonstrukce ústředí Městské knihovny v Praze.
Účastnil se ustavení Svazu knihovníků a informačních pracovníků v letech 1968 až 1970 a následně i jeho obnovení v devadesátých letech. Byl aktivním členem a spoluorganizátorem akcí s tematikou knihoven a architektury, například seminářů Knihovna a architektura. Za jeho celoživotní činnost v oboru mu byla udělena v roce 2005 Medaile Z. V. Tobolky.
Kromě knihoven byly jeho vášní pohlednice, zejména hradů, zámků a tvrzí, které sbíral, třídil a následně vydával jako přehledové publikace.
Připravila: Lenka Hanzlíková, tisková mluvčí.