Historie hudebního oddělení, které se může mezi českými i některými evropskými knihovnami pochlubit prvenstvím ve velikosti svých fondů, sahá až do 80. let 19. století.
Tip! Projděte si online výstavu, kde vás seznámíme s vývojem Hudebního oddělení a mnoha zajímavostmi z našeho fondu.
Nesnadný start
Budova knihovny v roce 1894 na rohu Purkyňovy a Spálené
ulice
Předběhla o několik desetiletí uplatnění Zákona o veřejných knihovnách obecních z roku 1919, který ukládal obcím nad 10 tisíc obyvatel povinnost zřídit v knihovně i hudební oddělení s hudebninami a knihami o hudbě. Samotná Veřejná knihovna královského hlavního města Prahy však neměla snadný start. Přes to, že své obecní knihovny měla již v 70. letech 19. století řada českých i moravských měst, v Praze se ji po letitých podnětech a urgencích význačných pražských činitelů podařilo prosadit až v roce 1891. O dva roky později se do knihovního fondu dostalo antikvárním nákupem několik set hudebních titulů a tím považujeme rok 1893 za letopočet, od kterého jsme napočítali úctyhodných 130 let existence našeho hudebního oddělení.
Knihovna Bedřicha Smetany
Původní budova Ústřední knihovny na Mariánském
náměstí
Hudební knihovna se jako Knihovna Bedřicha Smetany zásadně etablovala v pražském hudebním životě, když se v roce 1928 ocitla v moderní účelové a dnes památkově chráněné knihovnické budově na Mariánském náměstí. KBS se stala oporou a vyhledávaným partnerem umělců, hudebních institucí, rozhlasu, vědeckých pracovníků, novinářů, pedagogů i studentů. I přes tuto přirozenou náležitost k profesionálnímu hudebnímu prostřední měla ve své podstatě jako veřejná knihovna funkci lidovou s osvětovým posláním.
Hudební oddělení v 50. letech minulého století
Orientaci na nejširší vrstvu uživatelů a zájemců o poznání bohatého světa hudby závazně definoval Josef Plzeňský, zakladatelská osobnost pracoviště, které nosilo jméno Bedřicha Smetany až do generální rekonstrukce celé budovy v polovině 90. let. Hudební knihovnou od té doby prošla řada výjimečných osobností. Josef Plzeňský, Jiří Dostál, Miroslav Příhoda, Ratibor Rudiš, Aleš Křička, Lubomír Fendrych, Blanka Červinková nebo Jana Navrátilová se vyznačovali nejen hlubokou oborovou erudicí, specifickými vlastnostmi nezbytnými pro mnohostrannou knihovnickou práci, ale i láskou k hudbě a nezbytným entuziasmem, bez kterého by se dalo těžko s takovou oddaností sloužit knihovně. Historií hudebního oddělení, nacházejícího se v knihovnickém srdci Prahy, se pozoruhodným způsobem vinou opakující se události, osudy a někdy i jména.
Hudební oddělení dnes
Hudební oddělení v současnosti
Dnes je hudební oddělení nedílnou součástí specializovaných úseků Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze. V katalogu jsou k nalezení záznamy více než 200 tisíc svazků hudebnin, nahrávek, knih o hudbě či hudebních časopisů. V hudením oddělení si můžete půjčovat domů hudební dokumenty, ale také poslouchat hudbu a mluvené slova na CD, kazetách, gramodeskách i ve formátu MP3. Máte možnost na špičkovém přístroji shlédnout reprezentativní nahrávky světových oper, baletů, muzikálů, koncertů a hudebních dokumentů na DVD a Blu-ray discích nebo přehrávání notových materiálů na digitálních pianech.
Naše služby doplňuje online nabídka obsahu prestižních encyklopedických a zvukových databází společností Naxos Records, Alexander Street Press a Oxford University Press, kde naleznete kolekce desítek tisíc nahrávek vážné hudby, jazzu, blues, folku, world music, nahrávky českých interpretů klasické i populární hudby, mluveného slova i v českém jazyce, přes 50 tisíc hudebních partitur, libreta či biografické i věcné hudební encyklopedie. Jednotlivé databáze umožňují uživatelsky přívětivé hledání podle nejrůznějších parametrů: autorů, interpretů, souborů, žánrů, hudebních druhů, hudebních nástrojů, historických etap, lokalit či světových národů.
Hudební oddělení v současnosti
Budoucnost předjímá připravovaná budova Vltavské filharmonie, která by se měla stát novým domovem hudebního oddělení Městské knihovny v Praze. Vltavská filharmonie je projekt moderního multifunkčního hudebního centra se špičkovými koncertními sály, kreativními prostory, metropolitní knihovnou s hudebním informačním centrem a kultivovaným veřejným prostorem. Na shledanou při dalším jubileu, tentokrát snad na protějším vltavském břehu!
Připravila Markéta Dvořáková, Hudební oddělení
Mohlo by vás zajímat
- www.mlp.cz/hudebni130 (online výstava k výročí)
- www.mlp.cz/hudebni (profil Hudebního odělení)