Průlet historií divadelního a filmového oddělení

Tip! Průlet historií oddělení je také součástí panelů, které si můžete prohlédnout ve vitrínách v centrální hale Ústřední knihovny.

Duchovní otcové

„Duchovními otci“ vzniku Divadelního a filmového oddělení byli knihovníci Artur Salava a Jaroslav Tumlíř. Slavnostní otevření oddělení proběhlo dne 2. listopadu 1942 za účasti prvorepublikových filmových a divadelních hvězd, jako například Adiny Mandlové, Hany Vítové, Františka Vnoučka, Růženy Šlemrové a dalších významných osobností z oblasti kultury.

Divadelní a filmové oddělení bylo od svého zrodu po čtyři desetiletí spojeno s Hudebním oddělením a až v roce 1982 se stalo samostatným úsekem Ústřední knihovny. Od roku 1998 získalo status „specializovaný úsek“. Podle nejstarších dostupných fotografií z padesátých let minulého století se dovídáme, že oddělení bylo původně umístěno v prostorách, kde jsou dnes Informační středisko a Pragensie, tudíž v protilehlém křídle budovy Ústřední knihovny, než se nachází dnes. Do svého současného působiště se přestěhovalo až v roce 1998.

Činnost Divadelního a filmového oddělení

Divadelní a filmové oddělení bylo při svém vzniku pojímáno také jako metodické středisko pro amatérskou kulturní činnost, a proto zde byla zřízena poradna pro ochotnické skupiny, kterou vedl Jaroslav Tumlíř. Knihovní fond oddělení v té době obsahoval kolem 1 500 svazků. V roce 1943 mělo Divadelní a filmové oddělení již 358 čtenářů, jimž půjčilo 1 356 knih.

V padesátých letech dvacátého století začala Ústřední lidová knihovna ve spolupráci s nově založenou Společností pro řízení vědy, techniky a umění (později Socialistickou akademií) pořádat literární, divadelní a hudební večery. Za divadelní a hudební se oddělení se na nich podíleli Artur Salava a Miroslav Příhoda.

V roce 1963 začala Městská knihovna také spolupracovat s dalšími pražskými kulturními institucemi. Divadelní a filmové oddělení připravovalo stručné bibliografie doporučené literatury, které byly otištěny na programech divadelních představení Městských divadel pražských. U každého záznamu byla uvedena signatura Městské knihovny. V této době převzala programovou náplň i organizaci kulturních večerů Lidová univerzita ve spolupráci se Svazem čs. spisovatelů. Komponované večery poezie i prózy, divadelní matiné apod. měly již profesionální režii a odehrávaly se ve velkém sále Ústřední knihovny.

Osobnosti Divadelního a filmového oddělení

Artur Salava (1912–1966) – knihovník, přispěvatel do periodika Knihy a čtenáři, které vydávala Ústřední knihovna MKP, a Svobodných novin, autor několika divadelních her, některé psal s Janem Horákem pod společným pseudonymem J. A. Horsa.
Jaroslav Tumlíř (1902–1977) – spisovatel, redaktor, herec, dramaturg, dramatik, v letech 1929 až 1948 byl zaměstnán v Ústřední knihovně hlavního města Prahy (dnes Ústřední knihovna). V roce 1932 byl uváděn ve funkci „administračního eléva ve 2. třídě“, později ve funkci „administračního úředníka“. Působil též jako divadelní referent a kritik, přispíval do kulturního týdeníku Praha v týdnu a do knihovního časopisu Knihy a čtenáři pod šifrou Tř. Jako dramatik je znám svými komediemi Nemravný život, Pan Paďour mezi trampy, hra Strašidelná tetička inspirovala režiséra Martina Friče k natočení filmu Tetička.
Marie Paříková – teatroložka, spoluautorka životopisu Oldřicha Nového, autorka knihy Dobrá kuchařka, autorka a moderátorka rozhlasových pořadů, vedoucí Divadelního a filmového oddělení. Působila také v předsednictvu Syndikátu novinářů a v předsednictvu Klubu kultury Syndikátu novinářů, dále jako šéfredaktorka časopisu Kultura, spolupracovala s Jindřichem Pokorným na tvorbě výtvarné stránky publikace Vídeňské lidové divadlo. Do knihovny nastoupila dne 6. dubna 1957. Za jejího vedení vydalo Divadelní a filmové oddělení skripta a monology jako pomůcku pro studenty a vznikla výstřižková služba.
Marie Valtrová – básnířka, teatroložka, divadelní a filmová historička, publicistka, autorka úspěšných monografií o Svatopluku Benešovi, Rudolfu Hrušínském, Oto Ornestovi, Vratislavu Blažkovi a dalších, držitelka „knihovnického Oscara“ – pamětní medaile Z. V. Tobolky za celoživotní práci v knihovnictví, vedoucí Divadelního a filmového oddělení.
Marie Valtrová pracovala nejprve v Divadelním a filmovém oddělení pod vedením Marie Paříkové. V roce 1976 Městskou knihovnu v Praze opustila, odešla do Pardubic a rozhodla se studovat dálkově Divadelní a filmovou vědu na FF UK. Do Městské knihovny v Praze se vrátila v roce 1983 a nastoupila do Hudebního oddělení. Zde se podílela na vzniku tištěných katalogů děl Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. V roce 1997 se stala vedoucí Divadelního a filmového oddělení, funkci vykonávala do roku 2011.
Osobnost Marie Valtrové je spojena s publikační činností. Kromě výše zmíněných publikací vydala dva díly monologů, psala rozhlasové scénáře, v rámci projektu PRALIT roce 2016 spolupracovala na digitalizaci pražské židovské literatury, dále se autorsky podílela na vydání sborníku O trojí duši země české, napsala scénáře k cyklu komponovaných pořadů Ústně více. Ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla uspořádala osm večerů na téma dílo Václava Havla. Velmi populární v Městské knihovně byly v letech 2012 až 2019 besedy s profesionály z oborů divadla, filmu, rozhlasu a scénografie nazvané Barevné čtvrtky, které Marie Valtrová moderovala.

Divadelní a filmové oddělení v současnosti

Dnes vede Divadelní a filmové oddělení teatroložka Dita Lánská, autorka e-knihy rozhovorů s osobnostmi, které spojili svůj život s Městskou knihovnou, Knihovna v mém životě. Dita Lánská se aktivně podílela na projektech: Zřízení dětské skupiny v Městské knihovně v Praze, Co nebylo v učebnici – spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století, vytvoření metodiky deFacto workshopu rozvíjejícího mediální gramotnost, konference HUMAIN – o designu, humanitních vědách, umění a umělé inteligenci. V letošním roce reprezentovala Městskou knihovnu na mezinárodní konferenci SIBMAS (Mezinárodní organizace divadelních knihoven a muzeí) ve Varšavě s příspěvkem o činnosti Divadelního a filmového oddělení.

Specializované oddělení je zaměřeno nejen na divadlo a film, ale také na rozhlas a televizi. Fond Divadelního a filmového oddělení obsahuje kromě odborných publikací z okruhu divadla, filmu, rozhlasu a televize, také memoáry filmových a divadelních osobností, dále české a zahraniční divadelní hry v českém jazyce z období od antiky po současnost, české filmové scénáře, české a zahraniční divadelní a filmové časopisy, česká a zahraniční DVD, divadelní, filmové a televizní výstřižky.

Oddělení je zaměřeno nejen na divadlo a film, ale také na rozhlas a televizi. Fond Divadelního a filmového oddělení obsahuje kromě odborných publikací z okruhu divadla, filmu, rozhlasu a televize, také memoáry filmových a divadelních osobností, dále české a zahraniční divadelní hry v českém jazyce z období od antiky po současnost, české filmové scénáře, české a zahraniční divadelní a filmové časopisy, česká a zahraniční DVD, divadelní, filmové a televizní výstřižky.

Připravila Ivana Blažková, divadelní a filmové oddělení Ústřední knihovny. Ilustrační fotografie pochází z archivu Městské knihovny v Praze.