Do černého 2022

Konference bude probíhat 17. ledna 2022 online. Odborná knihovnická veřejnost se může registrovat do webinářového prostředí aplikace Zoom. Jak na to? Registrujte se přes přihlašovací formulář!

Celá konference bude též streamována na YouTube kanálu Městské knihovny v Praze, kde bude také pro všechny možnost pokládat přednášejícím dotazy.

Jak vytvářet města, ve kterých chceme žít

Města se stávají domovem pro čím dál více lidí. V současnosti přes 50 procent obyvatel naší planety žije ve městech – tato pomyslná hranice padla již v roce 2008. Migrace do města a rostoucí počet obyvatel přináší řadu problémů a výzev pro samosprávy, neziskový sektor, byznys, ale především pro všechny, kdo ve městech žijí.

V 19. a na počátku 20. století byla urbanizace spojena zejména s industrializací a průmyslovou revolucí, kdy početné venkovské obyvatelstvo hledalo ve městech pracovní příležitosti v nově budovaných továrnách. V současnosti roste především sektor služeb. Tvář měst se proto proměňuje. Z průmyslových areálů se stávají nové čtvrti, kde lidé pracují i bydlí.

V moderních městech také roste význam tzv. kulturního a kreativního sektoru. Ten se pohybuje na pomezí umění, kultury, podnikání a technologií, a propojuje ziskové, neziskové, veřejné i soukromé subjekty. Knihovny jsou jeho samozřejmou součástí, a to nejen proto, že nabízí přístup ke kulturnímu a znalostnímu bohatství všem bez ohledu na místo, čas nebo společenský status.  

Jaké jsou současné výzvy, kterým aktuálně ve městech čelíme a v blízké budoucnosti patrně čelit budeme? A jak je co nejlépe a ve prospěch všech zvládnout? Právě těmto tématům se budeme věnovat v rámci osmého ročníku konference Do černého. 

Jak již je u této konference dobrým zvykem, nečekejte konkrétní odpovědi, spíše otázky a inspirace pro další přemýšlení. 

Do černého 2022 – Program

Blok I. (10.00 – 11.40)

• 10.10 – 10.40 – Zuzana Révészová – Ako mestá (ne)potrebujú ľudí?

Výzvy, ktorým svet čelí v 21.storočí upriamujú pozornosť na mestá ako centrá ekonomického života. Pandemické opatrenia, ekologické hrozby globálneho otepľovania a digitalizácia ekonomiky menia naše životy a dopadajú aj na to, ako sa si život v mestách prispôsobujeme. Schopnosti rozlišovať kvalitu informácií sa pri ich pretlaku cez sociálne siete zhoršujú. Demografická kríza v niektorých oblastiach dopadá na sociálne služby, dopravná infraštruktúra zhoršuje ovzdušie. Ľudia však nie sú jedinými obyvateľmi miest, všímame si aj mestské fauny a flóry, kultúrne a priemyselné dedičstvo. Potrebujú mestá ľudí? Aké trendy sledujú mestské laboratóriá, či tzv. citizen science?

Zuzana Révészová vyštudovala teóriu umenia, právo a sociológiu. V súčasnosti študuje na Ekonomickej fakulte TU v Košiciach, usilujúc o titul PhD., so zameraním na kultúrny rozvoj miest. Paralelne pracuje pre Creative Industry Košice, ako projektová manažérka a výskumná pracovníčka.

• 10.40 – 11.10 – Zuzana Drhová – Urbánní inovace jako budoucnost rozvoje měst

Urbánní inovace se stávají novým tématem inovačních strategií měst. Reagují na tzv. společenské výzvy (klimatická změna, digitalizace, přechod na cirkulární ekonomiku), které vyžadují nové přístupy i nová technologická řešení. V příspěvku bude představeno, jak o těchto výzvách uvažujeme v Praze, a to na příkladech konkrétních opatření, se kterými přichází Strategie hlavního města Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku-Cirkulární Praha 2030, na jejíž přípravě se Pražský inovační institut podílel.  

Zuzana Drhová působí v Pražském inovačním institutu na pozici zástupkyně ředitele. Dříve pracovala např. na Ministerstvu pro místní rozvoj či ve vládní Agentuře pro sociální začleňování. Dlouhodobě se věnuje problematice udržitelného rozvoje měst. V 90. letech pracovala v asociaci ekologických organizací Zelený kruh, kterou také několik let vedla.

• 11.10 – 11.40 – Marcel Kraus – Role kulturního a kreativního průmyslu pro udržitelný rozvoj a městské inovace

Organizace spojených národů vyhlásila rok 2021 Mezinárodním rokem kreativní ekonomiky pro udržitelný rozvoj. Význam tzv. KKO se zviditelnil i během pandemie COVID19, kdy máme vzácnou příležitost si uvědomit roli umění, digitalizace a kreativity. KKO tak představují klíčovou součást řešení v (post)pandemickém procesu uzdravování planety, ekonomiky a společnosti. Nezanedbatelnou úlohu mohou hrát kulturní a kreativní průmysly i pro rozvoj měst a regionů. 

Marcel Kraus pracuje pro Centrum přenosu poznatků a technologií Univerzity Karlovy a je odpovědný za rozvoj třetí role univerzity a mezioborové spolupráce fakult s občanskou společností Prahy a aplikační sférou v Kampusu Hybernská. Je členem mezinárodního poradního orgánu při NESTA – Policy and Evidence Centre for Creative Industries a British Council pro oblast kreativních průmyslů.

• 11.40 – 12.30 – pauza na oběd

Blok II. (12.30 – 14.00)

• 12.30 – 13.00 – Siarhei Liubimau – Znalostní infrastruktura jako základ aplikovaného urbanismu

Přednáška je reflexí autorova pětiletého působení v Laboratoři kritického urbanismu v rámci participativního výzkumu, vzdělávacích a měkkých plánovacích projektů ve Visaginasu. Toto litevské město bylo v 70. a 80. letech 20. století vystavěno pro potřeby Ignalinské jaderné elektrárny. V roce 2009 byla elektrárna vyřazena z provozu, což byla jedna z podmínek vstupu Litvy do EU. Od roku 2015 se přednášející podílel na pokusech města znovuvytvořit svou funkci po ukončení provozu jaderné elektrárny. Část tohoto výzkumu byla realizována aplikovaným způsobem při tvorbě nové koncepce veřejné knihovny města Visaginas. Přednáška probíhá v anglickém jazyce – tlumočení do češtiny zajištěno.

Siarhei Liubimau je spoluzakladatel Laboratoře kritického urbanismu na Evropské humanitní univerzitě ve Vilniusu, kde také vyučuje. V minulosti působil na Středoevropské univerzitě v Budapešti, na Institutu věd o člověku ve Vídni a v Helsinském kolegiu pro pokročilá studia.

• 13.00 – 13.30 – Michal Lehečka  – Jak skutečně zapojit lokální obyvatele do rozvoje čtvrti

Jak a proč mohou být sociálně-vědní výzkumy potřeb a praktik obyvatel užitečné pro rozvojovou agendu místních samospráv či kulturních institucí? V čem jsou pro výzkum městského prostředí unikátní perspektivy a metody sociální a kulturní antropologie?  Na konkrétních příkladech aplikovaných výzkumných projektů budou představeny především možnosti a limity využití terénního antropologického průzkumu a mapování komunitního prostředí v oblasti územního i komunitního plánování s občany ve městech.  

Michal Lehečka je urbánní antropolog působící na FHS UK a v Laboratoři udržitelného urbanismu spolku AutoMat. Ve svých akademických i aplikovaných výzkumech se zabývá veřejným prostorem měst, plánováním s občany a komunitním rozvojem.

• 13.30 – 14.00 – Jakub Deml – Kultura a místní kulturní aktéři jako hybatelé rozvoje měst a obcí

Jaký může být přínos lokální kulturní scény a “kreativců” pro rozvoj měst a obcí? Na konkrétních příkladech bude v příspěvku nastíněno, co teoreticky i prakticky znamená “kulturou tažený rozvoj”, „kulturní a kreativní průmysly“ a jaký potenciál pro rozvoj veřejných prostor v sobě skrývá „kreativní placemaking“. Příspěvek bude čerpat i ze zkušeností ročního budování organizace Brána Jihlavy, která organizuje a koordinuje kulturní a společenský život a propojuje kulturu s cestovním ruchem ve městě Jihlava. 

Jakub Deml je kulturní manažer, stratég, tvůrce, pedagog a producent v oblasti audiovizuálních a interaktivní médií. V současnosti působí jako ředitel příspěvkové organizace Brána Jihlavy, která v Jihlavě podporuje rozvoj kultury a cestovního ruchu.  V roce 2007 spoluzaložil spolek KVAS, kde se věnuje propojování kultury a vzdělávání a rolí kultury pro rozvoj měst a obcí. Jako konzultant spolupracoval s řadou českých měst a podílel se na tvorbě strategií v oblasti kultury a kulturního turismu. Jako producent, art director nebo režisér se podílel například na expozici Českého pavilonu na EXPO v Šanghaji 2010, projektu Skryté město v rámci Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 nebo na propagačních spotech pro město Brno.

Blok III. (14.15 – 15.15)

• Panelová diskuse

V závěrečné debatě shrneme, co na konferenci zaznělo, a přidáme pohled a zkušenost našich dalších hostů – zastupitele Prahy 14 Radka Vondry a architekta a fanouška veřejného prostoru Štěpána Špouly. 

Radek Vondra má za sebou více než deset let ve funkci starosty městské části Praha 14, nyní je čerstvě opozičním zastupitelem. Od roku 2018 zasedá také v zastupitelstvu hlavního města Prahy. Specializuje se na oblasti územního rozvoje a informatiky. Na Praze 14 začal s projekty zapojování veřejnosti prostřednictvím Místní Agendy 21, lokálních fór, participačního rozpočtu a podpory komunitních koordinátorů. Výsledkem byl např. vznik komunitního centra Plechárna pro děti a mladé lidi.

Krajinářský architekt a urbanista Štěpán Špoula působí na pražském Institutu plánování a rozvoje, kde se zabývá tvorbou veřejných prostranství a podílí se na koncepčním přístupu k plánování krajiny v Praze. Je jedním z autorů oceněného Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani, podílel se na revitalizaci Karlova náměstí a Císařského ostrova v Praze. Dlouhodobě se zabývá tématy příměstské krajiny v metropolitních oblastech, zelené infrastruktury a rolí krajinářské architektury. Je také jedním z autorů knihy Město naruby (2020), která se věnuje vágnímu terénu měst.