Do černého 2021

Konference bude probíhat 18. ledna 2021 online. Odborná knihovnická veřejnost se může registrovat do webinářového prostředí aplikace Zoom.

• Link: https://web2.mlp.cz/docerneho2021/

Celá konference bude též streamována na YouTube kanálu Městské knihovny v Praze, kde bude také pro všechny možnost pokládat přednášejícím dotazy.

Tip! Stáhněte si program v PDF!

Co nás nezabije, to nás inspiruje 

Aktuální ročník bude reagovat na zkušenosti, které jsme si odnesli ze stále ještě probíhající pandemie. Proto jsme tu tentokrát pro všechny, nejen pro knihovníky a knihovnice. Pozvaní přednášející se zaměří na výzvy, jimž budeme všichni v budoucnu čelit. Ať už to bude spolupráce se stále sofistikovanějšími technologiemi, a nebo mezigenerační soužití a budování společnosti odolné vůči nejrůznějším typům hrozeb. 

Rok 2020 znamenal pro celou českou společnost jednu z největších výzev za posledních mnoho desítek let. Pro rok 2021 se připravujeme na to, že „vše může být jinak“. Pandemie nemoci covid-19 a reakce společnosti, státního a veřejného sektoru, velkých firem i drobných živnostníků urychlily procesy, které byly ještě před rokem spíše na okraji zájmu. Na prvním místě jsou to samozřejmě technologie. Komunikujeme mnohem více virtuálně a nakupujeme častěji on-line. Nelze nevidět limity a úskalí tohoto trendu, ale digitalizace ve všech sektorech prodělala za poslední rok dosud nevídaný skok.  

Umělá inteligence a budoucnost práce

Na pozadí technologického boomu se podobně zásadně proměňuje i naše každodennost, způsob, jakým trávíme volný čas, vzděláváme se a pracujeme. Zaměstnavatelé od zaměstnanců očekávají nové kompetence, do popředí se dostalo i téma mezigeneračního soužití. Kdo se v nastalém zmatku zastavil a přemýšlel o budoucnosti, dost možná přehodnotil své životní priority. Je proto na místě nové společenské trendy s pomocí odborníků a odbornic podrobněji zanalyzovat. 

Těšit se můžete na příspěvky pojednávající o umělé inteligenci, budoucnosti práce z pohledu zaměstnavatelů a vzdělávání ve virtuální realitě. Dozvíte se, co tvoří skutečně odolnou společnost, zjistíte, co jsou to mastermind skupiny a zda lze řídit organizaci bez ředitele. 

Do černého 2021 – program

Blok I. (10.00 – 11.40)

• 10.00 – 10.40 – Tomáš Řehák – Úvodní slovo ředitele Městské knihovny v Praze

Tomáš Řehák maturoval na gymnáziu ze základů zemědělské výroby (ač dodnes nepozná žito od pšenice), doktorát má z teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky, živil se jako analytik a programátor. V Městské knihovně v Praze je od roku 1992, o deset let později se stal jejím ředitelem a je jím stále. Také je předsedou Sdružení knihoven ČR, předsedou Garanční rady MK ČR pro Národní knihovnu, členem Ústřední knihovnické rady a vůbec rád schůzuje. Občas také přednáší. Už skoro půl století je aktivním skautem, ve skautském hnutí se dnes věnuje především vzdělávání dospělých. Čte, fotografuje, hraje počítačové hry, vaří. Zarputile negativní postoj má k tělocviku a zahradničení.

• 10.40 – 11.10 – Radek Špicar  – Budoucnost práce z pohledu zaměstnavatelů

Jaké nové kompetence si budou zaměstnanci muset osvojit, aby zůstali konkurenceschopní na trhu práce? Otázky spojené s potřebami nových kompetencí a dovedností probere ve svém příspěvku zástupce zaměstnavatelů, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. 

Radek Špicar je bývalým náměstkem místopředsedy vlády pro ekonomiku, členem představenstva Škoda Auto či předsedou správní rady Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V současnosti působí jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a místopředseda Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Je absolventem Univerzity Karlovy a univerzity v Cambridgi. 

• 11.10 – 11.40 – Lukáš Němec – Dovednosti pro dobrý a kvalitní život v 21. století aneb nehledejte zázraky, hledejte (nečekaná) spojenectví

Jak neztratit hlavu v době nového věku strojů a pandemie covid-19? Jak nebýt naivní jako Elon Musk? A jak skutečně žít Havlíčkův sen „Czech Republic: The Country for Future"? Jednoduše, zaměřte se na investice do lidských schopností, nevěřte techno-utopistům, ani techno-dystopistům  a dejte pracujícím lidem právo na placené volno na učení. Jako fakt? 

Lukáš Němec má bohaté zkušenosti z projektového řízení a oblasti počátečního vzdělávání, kde působil několik let jako asistent pedagoga. V letech 2014–2018 koordinoval vládní zdravotně humanitární program MEDEVAC. Od roku 2019 se naplno věnuje rozvíjení politiky dovedností v prostředí českých odborových organizací. 

• 11.40 – 12.15 – pauza na oběd

Blok II. (12.15 – 14.15)

• 12.15 – 12.45 – Linda Kovářová a Eliška Bartošová – Jak vypadá resilientní společnost a jak si v ní knihovny mohou hledat svou roli?

Resilientní (odolná) společnost je složená ze soběstačných komunit, postavených na sdílení, důvěře a spolupráci. Jak takové komunity vznikají, jak se projevují, co jim pomáhá? A co do toho může přinést knihovna? 

Eliška Bartošová vystudovala Environmentální studia na FSS MU, takže prvními fázemi environmentálního žalu prošla ještě before it was cool”. Dlouho pracovala pro Frank Bold – organizaci, která usiluje o ochranu životního prostředí a demokracie právními cestami. Díky projektu Sociální inovace v knihovnách na KISK FF MU objevila potenciál knihoven měnit společnost k lepšímu skrze rozvoj jednotlivců a komunit. S knihovnami zůstává i po skončení projektu a hledá cesty, jak je v jejich práci dál podporovat.   

Linda Kovářová prošla studiem historie a sociální a kulturní antropologie na FFUK, které pro ni znamenalo učit se o fungování společnosti v prostoru a v čase. V rámci svých akademických i aplikovaných projektů se zaměřuje na mezioborovou spolupráci, sociální inovace a na práci s komunitou. V současné době působí na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a v antropologickém studiu Anthropictures.   

• 12.45 – 13.15 – Sara Polak – Umělá inteligence – jak překonat propast mezi strojem a člověkem? 

Umělá inteligence (AI) je buzzword používaný tak často, až se člověk ztrácí v tom, co si pod pojmem vůbec představit. Tato mystifikace kolem tak důležité technologie je nebezpečná. Umělá inteligence může lidstvu reálně a konkrétně pomoct prakticky všude, od zdravotnictví až po výzkum vesmíru, ale její plošné zavedení nám bude trvat dlouho, pokud ji neuchopíme multioborově a nepřekonáme psychologickou propast mezi strojem a člověkem. Problém Česka je v tom, že ačkoli jsme k celosvětovému rozvoji umělé inteligence přispěli zásadním způsobem, neumíme se zatím sjednotit a “prodat”. Tento trend se naštěstí pomalu mění, bude ale zapotřebí ještě více propojit státní, komerční a vzdělávací instituce, abychom mohli lépe předávat poznatky veřejnosti a plně tak využili možností AI. 

Sara Polak pracovala pro různé technologické startupy ve Velké Británii, USA a na Novém Zélandě. V současnosti působí mj. v iniciativě prg.ai, která si klade za cíl vytvořit z Prahy světové centrum umělé inteligence, platformě Startup Disrupt, která propojuje startupovou komunitu, podnikatele, investory a mentory, a vede projekt czech.global, jehož cílem je propojit všechny Čechy po celém světě pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí a Českých center. Vystudovala archeologii a evoluční antropologii na univerzitě v Oxfordu. 

• 13.15 – 13.45 – Pavel Ovesný – Využijte sílu mastermind skupin

Koncept mastermind skupin, který vzešel z podnikatelského prostředí, využívá synergický potenciál jejich členů na jednoduchém principu „Víc hlav víc ví“. Jeho hlavním cílem je získávat zpětnou vazbu či radu ke svému tématu a zároveň inspirovat k řešení ostatní. Pevnou součástí pravidelných setkávání v malé uzavřené skupině je veřejný závazek splnění úkolu.     

Pavel Ovesný se jako lektor zabývá dvěma oblastmi. Tou první je propagace rostlinné stravy: provozuje portál Vegmania.cz a organizuje kurzy veganského vaření. Druhou oblastí je popularizace podnikání na volné noze. Vede kurz Punkové podnikání a pořádá živá i online setkání, postavená na principech mastermind skupin. 

• 13.45 – 14.15 – Filip Vostal – Knihovny jako oázy pomalosti v době akcelerujícího publikování 

Už od pradávna byly knihovny vnímány tak, že se do nich člověk může „ukrýt“ před pulzující společností „tam venku“ a nerušeně pracovat, číst. Našel v nich trvání, Kairos, „časové závorky“, které intelektuální a myšlenkové činnosti vyžadují. Zároveň však, při pohledu z jiné perspektivy, existuje řada důkazů, že vychází čím dál více knih – ať už odborných nebo jiných – a vědeckých studií. Dle některých výzkumů se „globální publikační výstup“ každých 9 let zdvojnásobí a roční přírůstek představuje 8–9 %. Knihovny nám poskytují prostor pro relativní „zpomalení“, ale zároveň vychází tolik textů, že máme čím dál menší možnost se v nich orientovat, natož je číst. Jak se s tímto paradoxem vyrovnat? Co s těmito texty bez čtenářů? 

Filip Vostal působí jako vědecký pracovník ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR, kde se věnuje sociologii času a sociálním studiím vědy a technologií (STS). V roce 2013 získal PhD v oboru sociologie na University of Bristol.  Vyšla mu řada odborných článku v prestižních zahraničních časopisech, je autorem knihy Accelerating Academia: The Changing Structure of Academic Time (2016, Palgrave Macmillan) a editorem knihy Inquiring into Academic Timescapes, která vyjde v únoru 2021 v nakladatelství Emerald Publishing. V současnosti též vyučuje úvod do sociálních studií vědy a technologií na FSV UK.   

• 14.15 – 14.30 – pauza na kávu

Blok III. (14.30 – 16.00)

• 14.30 – 15.00 – Martin Bukáček – Virtuální realita ve vzdělávání

Jaké jsou možnosti použití VR ve školách a knihovnách a jak s tím souvisí pomoc s rekvalifikací nezaměstnaných? Přednáška Martina Bukáčka představí různé příklady využití VR v knihovnické praxi a nabídne další možnosti implementace. 

Martin Bukáček je šéf péče o vzdělávací komunitu českých startupů Corinth a Lifeliqe, které se zaměřují na technologické inovace ve vzdělávání, jakými jsou např. interaktivní 3D obsah a virtuální realita. V poslední době firma úzce spolupracuje s knihovnami ve Spojených státech v rámci programů zaměřujících se na rozvoj pracovní síly. 

• 15.00 – 15.30 – Judita Matyášová – Akční hrdina v Dánsku? Žádný Viking, ale senior

Novinářka Judita Matyášová se dlouhodobě zajímá o seniorskou komunitu a mezigenerační vztahy. Před deseti lety poprvé přijela do Dánska a zaujalo ji, že je tam zcela odlišný pohled na seniory než u nás. V Česku většinou převládá obraz pasivního seniora, který je odkázán na pomoc svého okolí. Naopak v Dánsku je senior prezentován jako superakční hrdina, který je pro společnost důležitý. Nic ale není tak černobílé, jak by se mohlo na první pohled zdát. Judita Matyášová se vloni přestěhovala do Dánska, kde natáčí rozhovory o životě tamních seniorů. Dozvíte se, čím nás mohou inspirovat a co by se naopak mohli naučit od nás. 

Judita Matyášová studovala žurnalistiku na Literární akademii Josefa Škvoreckého a orální historii na Univerzitě Karlově. Nyní je doktorandkou programu Studia dlouhověkosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Od srpna 2020 vyučuje na katedře historii na Aarhus University v Dánsku. Dlouhodobě se věnuje příběhům pamětníků, mezigeneračním vztahům a prezentaci moderních dějin v tuzemských i zahraničních školách. 

• 15.30 – 16.00 – Petra Havlíková – Nehierarchie aneb Jak vést bez šéfů

Nehierarchické fungování vychází z přesvědčení, že se kolektivy nebo pracovní týmy mohou rozhodovat na základě společné debaty a na základě vzájemného sdílení, spolupráce a respektu, místo vztahu nadřízený–podřízený. Nehierarchie se snaží vytvořit prostředí vzájemné rovnosti a kolektivní odpovědnosti. Má potenciál učit lidi přinášet vlastní argumenty do debaty, učit se naslouchat ostatním, seskupit pestrou variaci nápadů a podporovat tak kreativitu členů a členek kolektivu. Příspěvek přiblíží nehierarchické řízení obecně i na konkrétním příkladu NESEHNUTÍ, kde se nehierarchie utvářela již od vzniku organizace v roce 1997. 

Petra Havlíková vystudovala genderová studia, sociologii a divadelní vědu na Masarykově univerzitě v Brně. V NESEHNUTÍ pracuje v programu FÉRA, v němž působí od roku 2008. V NESEHNUTÍ se věnuje zejména tématu sexismu ve veřejném prostoru. Reprezentuje NESEHNUTÍ v Radě vlády pro rovnost žen a mužů a v kontrolní komisi Genderové expertní komory. Dobrovolně se také zabývá transparentností kulturní politiky na lokální úrovni.