Ve spolupráci s Nadačním fondem a Institutem Pavla Šmoka a Pražským komorním baletem.

Byl světoznámým baletním sólistou a dnes mezinárodně uznávaným choreografem: Jiří Bubeníček bude hostem Institutu Pavla Šmoka na besedě 28. ledna. Ačkoliv působí především v zahraničí, v letošním roce připravil dva celovečerní balety pro tuzemské soubory: pro Pražský komorní balet inscenaci La Strada na motivy Felliniho filmu a pro Balet Národního divadla Brno taneční drama Cyrano de Bergerac. Nejen o těchto inscenacích si budeme s Jiřím povídat – a prostor bude i pro vás, diváky a milovníky baletu. Pojďte se setkat s velkou osobností českého i světového baletu a načerpat inspiraci!

Budeme se bavit o tom, jak vznikají dramatické balety nebo co musí všechno baletní tanečník zvládnout, aby uspěl v dnešní době ve svém náročném povolání. Jak se za dobu taneční kariéry Jiřího Bubeníčka svět tance a baletu proměnil? Jakým výzvám čelil coby interpret a jakým dnes jako tvůrce? Co jej inspiruje a pohání vpřed? Nebojte se ptát ani vy!

Jiří Bubeníček má za sebou téměř 25letou taneční karieru světového formátu. Proslul mimo jiné jako čelen Hamburského baletu, kde pro něj choreograf John Neumeier vytvořil řadu rolí, z nichž se až legendárním stalo jeho ztvárnění slavného tanečníka Václava Nižinského v inscenaci „Nijinsky“. V souboru strávil 13 let, dalších 9 pak jako první sólista baletu drážďanské Semperoper. Zde tančil v v klasickém repertoáru i dílech choreografů 20. století (např. M. Fokina, G. Balanchina, J. Cranka, K. MacMillana, J. Kyliána, J. Ingera, W. Forsytha, J. Godaniho, S. Celise, A. S. Watkina ad.). Jako sólista hostoval po celém světě: kupříkladu v pařížské Opeře tančil roli Armanda v Neumeierově baletu Dáma s kaméliemi s nejvýznamnějšími balerínami té doby a získal mimořádné ocenění Benois de la Danse (2002). Vedle něj získal např. cenu Espèces na mezinárodní baletní soutěži Prix de Lausanne, nebo Cenu Mary Wigman, kterou uděluje Semperova opera v Drážďanech. Od roku 1999 se Jiří Bubeníček začal vedle své kariéry tanečního umělce věnovat také choreografii. Vytvořil již přes sedmdesát titulů, od tanečních miniatur přes abstraktní díla až po celovečerní dějové balety. Mezinárodní uznání získává zejména jako choreograf – vypravěč příběhů. Mezi jeho nejúspěšnější inscenace patří například balety Romeo a Julie, Rusalka, Anita Berberová – královna noci, Doktor Živago, Piano, Proces nebo Popelka a Carmen, za niž získal cenu Europa in Danza.

Taneční a choreografické umění Jiřího Bubeníčka se často objevuje ve vysílání mezinárodních televizních stanic a je zachyceno na nosičích DVD. Vedle založení vlastního souboru Les Ballets Bubeníček, s nímž cestoval po světě s vlastními choreografiemi, se umělec navíc angažuje v sociální oblasti a usiluje o kulturní sbližování. V roce 2017 byl poctěn Stříbrnou medailí hlavního města Prahy, výjimečným oceněním jeho rodné země.