Kalistu můžeme stručně popsat slovy autorů základního kompendia k problematice Přehledu českého a slovenského dějepisectví: „docent československých dějin a historik tragického osudu“. Zdeněk Kalista si odbyl přechod od levicových ideálů příslušníka básnické generace Jiřího Wolkera k hlubokému křesťansko-katolickému postoji vědeckého historika. Jedním z cenných odkazů Kalistovy práce je znovuobjevení baroka jako bohaté tvůrčí éry, která ovlivnila nejen v českých zemích i epochy následující a taktéž formovala tuzemskou podobu krajiny. Kalista se věnoval především 17. století, kam spadaly životní osudy císaře Ferdinanda II., vojevůdce Karla Bonevantury Buquoye či zcestovalého aristokrata Humprechta Jana Černína, jimž Kalista věnoval své knihy a statě. Pomíjet nesmíme ani historikovy uměnovědné studie, z nichž jmenujme např. knihu Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko. Pro laickou veřejnost sepsal pak Zdeněk Kalista půvabnou publikaci Cesta po českých hradech a zámcích, která se nachází v mnoha knihovnách milovníků historie. Tragický odstín dostal historikův osud v 50. letech 20. století, kdy byl Kalista vězněn v komunistických žalářích. Souzen a odsouzen byl v procesu s tzv. Zelenou internacionálou a propuštěn byl až v roce 1960. Velká osobnost české historiografie se krátce vrátila k práci v období Pražského jara. To už však Kalistu trápily zdravotní potíže – na sklonku života přišel o zrak, nicméně právě v této době vznikla jeho syntetizující práce Tvář baroka.

Přednáší Jakub Rychtar.