Jsme dnes svědky nové interpretace, nebo dezinterpretace historického pojetí svobody slova? Podle Tomáše Koblížka jakýkoli absolutistický postoj na neomezenou svobodu projevu v aktuálních debatách ve skutečnosti vůbec nezapadá do tradice debat o svobodě slova, jde spíše o určitou pseudopozici. Podle Lindy Sokačové absolutní svoboda slova jedné skupiny může mít za následek absolutní nemožnost jiné skupiny žít svobodně – nebo vůbec žít – svůj život. Adam Růžička naproti tomu zdůrazňuje, že jsme spíše svědky paniky elit, které nemají důvěru v postupný proces veřejného diskutování, ale naopak tendenci vidět veřejnost v tom nejhorším světle a snahu informace jim předem filtrovat.

Tomáš Koblížek působí v Oddělení analytické filosofie na Filosofickém ústavu AV ČR. Aktuálně se zaměřuji na témata, v nichž se filosofie jazyka překrývá s etikou, jako jsou hate speech či dezinformace. Mezi jeho hlavní publikace patří francouzská monografie La conscience interne de la langue (2021), kde se mj. zabývá otázkami agresivity v jazyce. Celkem třikrát byl hostujícím vědeckým pracovníkem na badatelských centrech na École normale supérieure a CNRS v Paříži. Vedle toho absolvoval studijní pobyty na University of Washington v Seattlu a St Mary’s University College v Londýně.

Linda Sokačová je socioložka působící v neziskovém sektoru. V minulosti pracovala jako ředitelka organizace Gender Studies, o. p. s., české pobočky Amnesty International nebo v organizaci Alternativa 50+. Dlouhodobě se věnuje rodinné politice a postavení menšin.

Adam Růžička je ředitel Institutu H21 v Praze, výzkumného ústavu, jehož zaměřením jsou volební systémy, svoboda projevu a integrace kognitivní vědy a demokratické teorie. Vystudoval psychologii na Masarykově univerzitě a University College London, kde do roku 2018 pracoval jako výzkumník v kognitivní neurovědě.

Mediálním partnerem diskuse je časopis Vesmír.