Digitální doba a její dopady na duševní pohodu dětí

Městská knihovna v Praze a Nadace Sirius zvou na konferenci, která probíhá v rámci Týdne pro wellbeing ve škole. Konference se zaměřuje na současnou digitální dobu, která ovlivňuje každého z nás a zejména pak děti. Co lze dělat, aby nás digitální technologie zcela nepohltily a život s technologiemi byl bezpečný a neměl negativní dopady na duševní pohodu dětí i nás dospělých? Přijďte se seznámit s tím, jak je možné předcházet negativním dopadům současné digitální doby na děti a seznámit se více se samotným pojmem wellbeing.

Na konferenci vystoupí prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. a Mgr. Kateřina Lukavská, Ph.D. Zapojí se také organizace Replug me, Nevypusť duši nebo Linkin Sphere.

Kde: Ústřední knihovna – Velký sál
Kdy: 19. 2. 2024 | 14:00
Vstupné: zdarma
V případě zájmu se můžete registrovat pomocí online formuláře.
Jak se k nám dostanete?
Metrem A, tramvají číslo 17 a 18; autobusem číslo 207 a 194.

Mohlo by vás zajímat

Digitální technologie přináší řadu negativních dopadů na duševní pohodu dětí, odborníci hledají účinná opatření.

Digitální technologie přináší moderní společnosti řadu pozitiv a zvykli jsme si je užívat prakticky neustále. Pro řadu z nás je mobilní telefon první věc, na kterou se ráno díváme a kterou máme v ruce. Technologie nám umožňuje být v kontaktu s blízkými lidmi i na dálku, vyhledávat si okamžitě nepřeberné množství informací i zábavy, mít celý svět na dosah ve své kapse.

„Musíme ale umět pojmenovat i stinné stránky všudypřítomnosti digitálních technologií. Řada dětí je ohrožena následky nadměrného a nezdravého užívání technologií, což má dopady na jejich duševní i fyzické zdraví,“ varuje Roman Petrenko z Nadace Sirius. „Nástup chytrých telefonů při pohledu na výzkumná data časově odpovídá zhoršování duševního zdraví dětí. I když se na toto téma stále vedou mezi vědci diskuse, pokládám za dostatečně doložený fakt, že nadměrné užívání digitálních technologií negativně ovlivňuje duševní i fyzické zdraví jedince, a to zejména u dětí. A může dojít i ke vzniku závislosti,“ dodává Petrenko. Poruchy způsobené návykovým chováním v souvislosti s technologiemi jsou dnes již mezinárodně uznávanou nemocí.

Data prokazují spojitost nadměrného užívání technologií a dalších negativních jevů

Aktuální a zajímavá data přináší např. rozsáhlý výzkum (21 tisíc dětí), který v roce 2023 realizoval Ústecký kraj ve spolupráci s výzkumnou agenturou Anreva Solution mezi žáky 2. stupni základních škol a středních škol. Polovina žáků kvůli on-line aktivitám omezuje spánek nebo vynechávají jídlo. Nejčastěji k tomu dochází kvůli trávení času na sociálních sítích a sledování videí, u chlapců jsou problémy často také kvůli nadměrnému hraní počítačových her. Až 56 % žáků se někdy rozčílí, když nemohou být na internetu, což je jeden z ukazatelů nezdravého vztahu k technologiím, který může přerůst až do nezvladatelného závislostního chování.

Stejný výzkum ukázal, že třetina žáků (33 %) vykazuje symptomy úzkosti, čtvrtina žáků (23 %) symptomy deprese. Více než polovina žáků má problémy se spánkem, řada žáků spí v týdnu jen 5–6 hodin. Výskyt úzkostných stavů a poruch spánku datově koreluje (souvisí) právě s nadměrným užíváním technologií. Další jev, který s technologiemi souvisí, je konzumace energetických nápojů (častěji je konzumují děti, které kvůli on-line aktivitám zanedbávají svůj spánek a stravování).

Digitální wellbeing je nutná výbava do dnešního světa

„Na aktuální problémy neexistuje jednoduché a rychlé řešení,“ popisuje Kamila Badová z Nadace Sirius. „Existují ale opatření, která mohou přispět k řešení a o která se musíme pokusit. Na prvním místě je o problému vůbec mluvit, nebát se ho pojmenovat a informovat všechny o tom, že digitální závislosti jsou reálnou hrozbou, jak se projevují a jak se jim dá předcházet. Dále je důležitý rozvoj kompetencí k digitálnímu wellbeingu, a to jak u dětí samotných, tak i u nás dospělých.“

Odborníci definují digitální wellbeing jako proces, kdy jedinec dokáže dlouhodobě používat digitální technologie tak, že posilují jeho pocit životní spokojenosti, zdraví a bezpečí. Dosažení toho není v dnešní době přehlcené digitálními podněty lehké. Děti i dospělí si potřebují osvojovat znalosti i dovednosti nejen jak jednotlivé technologie používat, ale jak je používat zdravě a bez rizik, uvědomovat si, co digitální prostředí dělá s naší psychikou a jak si najít rovnováhu mezi výhodami a nevýhodami digitálního světa.

Digitálně se vzdělávat potřebují i rodiče

„Nejvíce žáků používá telefon večer v posteli. Doporučené délky spánku pak dosahuje jen necelá třeti dětí,“ uvádí Radka Kůřilová z organizace Replug me. Tato organizace se specializuje na osvětu ohledně negativních vlivů digitálních technologií u dětí, rodičů i odborníků.

„Celých 19 % žáků přiznává, že jim nadměrné užívání telefonu negativně zasahuje do běžného života, 41 % respondentů navíc zažívá výrazný pocit osamělosti, který se signifikantně pojí s problematickým užíváním digitálních technologií,“ prozrazuje výsledky dat, které si Replug me sbírá na školách, kde s dětmi pracuje. „Až 82 % žáků uvádí, že si s nimi rodiče o digitálních technologiích nikdy nepovídají, nebo se to stává jen výjimečně. Naprostá většina rodičů tak nevěnuje online světu svých dětí dostatečnou pozornost. Pozitivní komunikace rodičů a dospívajících o digitálních technologiích je podle studií jedním ze zásadních faktorů, který může riziko škodlivého užívání technologií snížit,“ vysvětluje závažnost situace Kůřilová.

Odborníci navrhují řešení a volají po posílení prevence

Experti z organizací, které se digitálním závislostem věnují, volají po posílení prevence, výuky digitální výchovy včetně digitálního wellbeingu na školách a širší osvětě.

V únoru se po celé České republice koná Týden pro wellbeing ve škole. Přes 70 neziskových organizací i veřejných institucí připravilo semináře, workshopy, happeningy nebo vzdělávací kampaně. Cílem je poukázat na wellbeing jako na základní princip pro prevenci duševních onemocnění, ale také pro to, aby se děti a mladí lidé efektivně učili.