Jihokorejská literatura podobně jako kinematografie se stala úspěšnou literaturou ve světě. První díl „jihokorejské inspirace“ se zaměřuje na beletrii.
Co si můžete půjčit a přečíst? Kim Čijong [ročník 82] – příběh o tom, jaké to je být ženou v tradiční patriarchální společnosti, román Protiklady o životě rodiny plné rozdílů, knihu Kde kvete tráva – mrazivý text o největším masakru civilistů, jaký dějiny Jižní Koreje pamatují, nebo antologii současné prózy, kde se dospívá k závěru, že nejlepší způsob, jak být v tomto hrozném světě šťastný, je stát se kočkou.
Tip! Půjčte si jihokorejskou beletrii v katalogu nebo si projděte náš výběr.
Čo, Nam-ču: Kim Čijong [ročník 82]
Životní příběh průměrné korejské ženy která v každé fázi svého života čelí genderové diskriminaci. Příběh o tom, jaké to je být ženou v tradiční patriarchální společnosti.
V malém bytě na okraji pulzující jihokorejské metropole Soul tráví čtyřiatřicetiletá Kim Čijong svůj čas péčí o roční dceru. Je vdaná, její manžel odchází každé ráno do práce, vrací se až pozdě večer, někdy pracuje i o víkendech. Jednoho dne se u Kim začaly projevovat zvláštní příznaky duševní choroby – začala mluvit hlasy jiných žen, které ve svém životě potkala. Hlasem své matky, tchyně, přítelkyně z dětství… Manžel ji pošle k psychiatrovi, který poslouchá vyprávění o jejím životním příběhu – od narození, přes školní docházku až po rodinu, která od ní očekávala, že porodí syna. Dokáže ji však lékař vyléčit nebo alespoň zjistit, co Kim skutečně trápí?
Yang, Kwi-ja: Protiklady
Román oceňované korejské autorky ukazuje život rodiny plné protikladů – v zemi plné větších protikladů.
V próze Protiklady se nám autorka nesnaží podsouvat, že je něco dobře a něco špatně, taková je koneckonců i filosofie její Činčin. Na ní se Jang Kwidža pokusila ukázat kromě osobní rozpolcenosti i paranoiu celé generace prosperující Koreje konce 20. století, v níž je člověk funkce, na jeho osobnost není nikdo zvědavý. Jang Kwidža vystavěla román v důsledných opozicích, do protikladů jsou postavené nejen postavy, ale celý děj. Protiklady vytvářejí celek a z původní jednoty vycházejí: matka a teta Činčin jsou jednovaječná dvojčata s naprosto opačnými osudy a produkují zdánlivě neslučitelné děti, manžely i životní styly. Nakonec se ukáže, jak se hedvábí může stát vězením a jak velmi je manžel opilec a povaleč milovaný. Knížka mluví o tom, že se člověk někde někomu narodí, a dokud nepochopí své geny, nepřestane bloudit po falešných cestách.
Han, Kang: Kde kvete tráva
V noci na 27. května 1980 proběhl v jihokorejském Kwangdžu nejhorší masakr civilistů (nařízený tehdejší drsně autoritářskou vládou), jaký dějiny země pamatují. Román sleduje osudy několika mladých hrdinů, které se tuto noc protly.
Pod záminkou potírání komunistické diverze schválilo jihokorejské vedení státu v roce 1980 vojenský zásah k potlačení studentských nepokojů, které byly ovšem jen projevem nesouhlasu s autoritářským způsobem vedení země. Toto „potlačování“ se však zvrhlo do nepředstavitelného běsnění, o němž se bude příštích více než dvacet let v korejské společnosti mlčet. Zatímco většina Korejců nevěděla, co se ve městě odehrálo, odkaz krveprolití zůstával živý mezi tehdejšími studenty a intelektuály aktivními v demokratickém hnutí. Kniha Kde kvete tráva z roku 2014 je tak jedním z mála románů, který se této části korejských dějin věnuje.
Hwang, Son-mi: O slepici, která snila o létání
Pohádka o tom, že i bez křídel se dá dostat výš a dál, přestože dvorek je stále na dohled. Pro starší děti.
Ratolístka je nosnice zavřená v kleci, a přitom by chtěla mít kuřátka. Souhrou okolností se jí podaří dostat se z nosné haly ven, ale cesta za splněním snu je plná nejen „zázraků“, ale také zklamání, rozčarování a zoufalého boje o přežití. Alegorická bajka vypráví o touze po svobodě, lásce, mateřství, odmítání i přijímání, o životních kompromisech, zrání a smíření.
Sin, Kjong-suk: Modlitba za matku
Z poklidné vísky uprostřed korejského venkova přijíždí za svou rodinou do hektického Soulu maminka. Hned na nádraží se však ztratí. Děti se dávají do pátrání a teprve v tuto chvíli si začínají uvědomovat, co pro ně vlastně maminka znamenala.
Celý život se, sama bez vzdělání, z velmi chudého prostředí, pokorně starala o svou rodinu, všem dětem poskytla zázemí k dosažení rozličných životních cílů, svému muži byla vždy oporou – a jako by nebyla ničím jiným… Bylo to tak samozřejmé, že to časem všichni přestali vnímat. Maminčinu lásku a péči přijímali s naprostou samozřejmostí aniž by to jakkoli opětovali nebo alespoň dali najevo vděk.
Chci se stát kočkou
Antologie současné korejské prózy. Výběr ukázek z díla pěti autorů a dvou autorek je, bez nároku na reprezentativnost, veden úmyslem představit tradici i experiment, klasiky i tvůrce bestsellerů, mladé i starší.
„Jediný způsob, jak může být člověk v tomto hrozném městě šťastný, je stát se kočkou“, říká jeden z autorů v titulní ukázce. Ale protože hrdinové jednotlivých příběhů jsou lidé, nemohou být a nejsou šťastni – a to z různých důvodů, i když autory vcelku spojuje tematizace osamělosti člověka uprostřed bouřlivě, citově odcizené a sociálně necitlivé městské džungle.
Mohlo by vás zajímat
Půjčil si knihu někdo jiný? Pak si ji můžete rezervovat, a to online
v katalogu nebo při osobní návštěvě
pobočky. Až bude rezervace připravena
k vyzvednutí, budete o splnění informováni. Pozor! Rezervace je
placená služba, stojí 25 Kč
– viz ceník služeb.
Ilustrační obrázek v perexu: Pixabay.com.