V pondělí 24. července 2023 náhle zemřel významný současný český spisovatel Václav Kahuda.
Václav Kahuda (1965–2023)
Václav Kahuda, vlastním jménem Petr Kratochvíl (8. listopadu 1965 Praha – 24. července 2023), byl český prozaik. V letech 2017 až 2018 byl předsedou Asociace spisovatelů. Většinu z knih Václava Kahudy si můžete stáhnout v e-knihovně, rádi bychom prozaikovu památku připomněli malým výběrem z jeho díla.
Vítr, tma a přítomnost
Autobiografický hrdina pátrá v archivech po okolnostech smrti svého dědečka na počátku německé okupace a odhaluje spletité sítě příběhů a událostí, jež skládají temný obraz moci v jejích nejrůznějších, totalitních i jiných podobách.
Na počátku obsáhlého románu stojí záměr autobiografického vypravěče zjistit co nejvíc o okolnostech smrti svého dědečka. Ten byl jako významný konstruktér roku 1938 kontaktován hitlerovskou tajnou službou, lákán ke spolupráci a pravděpodobně po odmítnutí odstraněn. Protagonista se vydává na složitou pouť archivy, záznamy a vzpomínkami, rozkrývá navazující příběhy a jeho hledání překračuje hranice doby i země. Výsledkem je široký horečný proud příběhů, konspiračních teorií, zkreslené minulosti a vzpomínek nedůvěryhodných vypravěčů, který zákonitě nemůže dospět k odhalení exaktní pravdy, zato podává působivý obraz vztahu k minulosti a její manipulace, ať už mocenské nebo osobní. Kniha je psána barokně barvitým a poetickým jazykem, z nějž vystrkuje růžky Kahudova undergroundová minulost v podobě výtrysků vulgárního jazyka, hrubé tělesnosti a vnitřních erotických běsů.
Proudy
Mladý muž opouští břehy svého na prožitky bohatého a imaginací naplněného mládí a vstupuje do proudu zkušeností bolavého středního věku a dospělosti.
Barvité zážitky, reflexe, ale hlavně existenciální úvahy muže, který dlouho nekonvenčním a nespoutaným životem odolával, ale nyní přeci jen definitivně stojí na prahu dospělosti. Je ve věku, který jiní už hodnotí spíše jako střední, ale protože žije sám, je natolik soustředěn na sebe, své vlastní prožitky a jejich hodnocení, že jako by nemohl dospět k zodpovědnosti za jiné. Dětství poničené bolavým vztahem s psychicky nemocnou matkou mu ničí až do současnosti schopnost vytvořit normální, „konvenční“ vztah, který by došel běžného vyústění. Bohatý básnivý jazyk textu je kontrastně vyvažován přirozeně plynoucími vulgarismy v podrobném líčení všech myšlenkových, ale i fyzických po=chodů zúčastněných postav.
Technologie dubnového večera
Undergroundová novela v podobě bizarního dialogu dvou hospodských kumpánů, plného svérázných historek a úvah, záměrně odporných i osobitě poetických.
Hospodský dialog štamgastů plyne v undergroundově hrabalovském duchu mísení poezie a vulgarity. V košatých, stylizovaných větách plných slovní tvořivosti a imaginace mnohdy velmi pitoreskní semelou mluvčí množství groteskních příhod, báchorek a samorostlých úvah především ze světa sexu, ale i společenských podivností, literatury a kultury vůbec. Poetičnost spojená se záměrně nejhrubší vulgaritou, sečtělost a zároveň jakási animální zběsilost – to vše dodává Kahudovu stylu typický, jaksi klasicky dekadentní ráz a způsobuje, že autor má své nadšené příznivce i znechucené odpůrce.
Houština
Autobiografický román současného českého básníka a prozaika.
Autor v útržcích vzpomínek, zážitků, příběhů, reflexí, pocitů, snů i představ zachycuje své rané dětství, kdy často s rodiči opouštěl Prahu a navštěvoval příbuzné na venkově, období nenáviděné školní docházky i následující roky dospělosti, kdy nejprve jako vyučený štukatér opravoval fasády historických budov a později vystřídal zaměstnání nočního hlídače, strojníka v čistírně odpadních vod, hrobníka i kotelníka. Rozsáhlé dílo, které poprvé vyšlo v roce 1999, je otevřenou zpovědí originální a výlučné osobnosti, opovrhující uznávanými hodnotami i společenskými konvencemi. Bolestně si uvědomuje svou osamělost a odcizení i neschopnost navázat trvalé přátelské i partnerské vztahy. Román je rozčleněn do šesti kapitol. S lyrikou, něžností a smutkem kontrastuje drsnost, krutost až odpudivost.
Veselá bída
Pábitelským proudem slov, obrazů a dojmů protahuje výrazný undergroundový autor čtenáře špinavými uličkami a kouty ošuntělých pražských čtvrtí i „veselou bídou“ jejich obyvatel.
Na špinavé, hříšné město padá soumrak a autor bere čtenáře na bizarní výlet, při němž se střídají náhledy do prapodivných životů, úchylných tajných komnat, zjevují se spiklenci divných slastí i přehlídka márničního rozkladu, plazí se muž s duší hada, roste zelenina hnojená odpadem z blázince, sexuální i jiné zvrácenosti bují v nepřeberných podobách… Tím vším se Václav Kahuda přebírá s dekadentním gustem, undergroundovou nevybíravostí i barokně marnotratnou obrazivostí, své básnické vidění ozvláštňuje i máchovskými aluzemi (když například projev skupinky romských dětí označí slovy „snědého dětství křik“). Celý tento zlý sen, temná jízda strašidelným zámkem jménem Praha má však přece jen na konci slabé světélko – vrcholí opatrným vyznáním křehké naděje, téměř modlitbou jakémusi božstvu za nevinnost dětí, duše „zvířat a tajných světců“, jež „nadnášejí děravou loď“.
Mohlo by vás zajímat
Foto v perexu: Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/…es/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons.