O tom, jak se někomu bydlelo za monarchie a první republiky, jak vypadal hotel „Díra“ a co původně znamenalo slovo „šupák“, se o prázdninách dozvíte z nových přírůstků Oddělení pragensií.
Seznámíte se s předválečným bydlením 25 000 lidí na pražských perifériích i se školami, kde se v zimě netopilo. Vydáte se po památných místech tuzemského beatu i po trasách dávno zaniklých tramvajových tratí. Tip! Půjčte si všechny novinky z Pragensií nebo si projděte náš výběr.
Nové knihy v pragensiích
Chudá Praha
Obsáhlá publikace představuje způsob života a bydlení chudých a instituce sociální péče od konce 18. stol. až do r. 1948. Seznámí vás s nouzovými dělnickými koloniemi i s prostředím ohříváren, nocleháren a vývařoven polévek. V publikaci s bohatým obrazovým doprovodem najdete údajný snímek Tonky Šibenice, fotky dělnického bytu o výměře 12 m2 a sklepních bytů i, kresbu tzv. „pražských pepíků“.
Politický a školní okres Vinohradský
„V učebně stála sice kamna, ale v těch se netopilo; dědeček Tesař vypravoval, že pan učitel měl v komoře jalovec, a když mrzlo, až byla okna „jako kožich“, zakouřil jalovcem a hned bylo lépe,“ popisuje reprint školu dávných časů. Spoluautorem byl K. V. Rais, ředitel základní školy na Vinohradech a známý spisovatel. Zmiňuje i školu na Žižkově, na Komenského náměstí, kde se na školní zahradě nacházelo unikátní žákovské ZOO, v níž bylo přes 70 zvířat. „Ze řádu ssavců opice, hmyzožravci a hlodavci, z ptáků všecky řády, z plazů hadi a ještěři, z obojživelníků žáby a mloci…“
Masarykova kolej
Rozsáhlý areál Masarykovy koleje v Dejvicích, na okraji Vítězného náměstí, za jejímž vznikem stojí úsilí studentského spolku i podpora prezidenta Masaryka, byl uveden do provozu v roce 1927. Spolek si vytyčil vybudovat „kolej … pro chudé studentstvo československé jako důstojný útulek, kde by mohli studovati, a vyzbrojiti se tak pro příští život.“ Publikace přibližuje náročnou stavební rekonstrukci, která probíhala na konci 20. století.
Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi
Přehledná historie kláštera a nemocnice sv. Alžběty od jejich založení do současnosti. Publikace obsahuje seznam významných lékařů v historii zařízení – patřil k nim jako externista i prof. R. Jedlička, zakladatel Jedličkova ústavu, který jako první lékař v českých zemích využil rentgenové paprsky před chirurgickým zákrokem.
Sídlo České národní banky v Praze
Na monumentální budově upoutá socha světlonoše a lva. Jde o jediné pozůstatky ze staré budovy Živnobanky, která stávala na místě dnešního bankovního areálu a pro niž bylo také sídlo dnešní ČNB za první republiky určeno. Úvod výpravné publikace se věnuje historii lokality, architektonické soutěži, stavebním pracím i unikátnímu interiéru. Nedávnou minulost a současnost popisují kapitoly o působení SBČS a ČNB. Na svou dobu šlo o supermoderní budovu s technologickými vymoženostmi, gigantickým trezorem, potrubní poštou i protiplynovou komorou pro úředníky. Autorem projektu byl Fr. Roith, známý i projektováním ústřední budovy Městské knihovny na Mariánském náměstí.
Praha beatová
Průvodce metropolí beatového věku s návrhy tras mezi památnými místy, dobovými fotografiemi, reprodukcemi plakátů, fanzinů, vstupenek, dobových článků v tisku a obálek hudebních časopisů. Po několika desetiletích si připomeneme atmosféru hospod, omšelých sídlištních klubů, neumělých plakátů a laciných aparatur; zkrátka, že „to nebylo nic moc, ale bylo to fajn“.
Příběh keramiky hradčanských paláců
Křehkou krásu hrnců, džbánků, talířů a mís, ale také keramickou dýmku nebo kamnářské kachle si můžete prohlédnout v publikaci představující výsledky průzkumu keramických fragmentů zpod hradčanské dlažby nebo z jímek a sklepů. Kniha obsahuje i odborné kapitoly o výrobních surovinách, technologiích a restaurování nálezů.
Románský kostel v Dolních Chabrech a jeho předchůdci
O tom, že středověk nebyl ani na venkově tak šedivý a jednotvárný, svědčí např. unikátní fresky kostela v Dolních Chabrech. Monografie přibližuje dlouhou, dokonce předrománskou historii a archeologický výzkum místa, kam nesměřují davy turistů. Prohlédnout si lze obrázky reliéfních dlaždic s fantastickými zvířaty, ptačími figurami i vegetativními motivy, které evokují Středomoří nebo rovnou Orient, i snímky dalších archeologických nálezů.
Pražské elektrické dráhy
Publikace popisuje vývoj tramvajové dopravy v Praze od nástupu elektrické trakce v 90. letech 19. století do počátku 21. století. Vypráví o proměnách vozového parku, provedení zastávek, odbavování cestujících i vzniku a rušení jednotlivých tratí. Projet tramvají jste se v letech 1901 – 1925 mohli i okolo předchůdkyně dnešní ústřední budovy Městské knihovny na Mariánském náměstí, konkrétně Platnéřskou ulicí.
Procházka po Malvazineckém hřbitově
Brožura nabízí medailony významných osobností pohřbených na pražských Malvazinkách. Autory náhrobků byli mj. J. Horejc nebo J. Štursa. Z pochovaných osobností zmiňme alespoň spisovatele J. Arbesa, lékaře prof. J. Janského, prezidenta A. Novotného, průmyslníka J. Waltra, historika a znalce Prahy E. Pocheho, ředitele předchůdkyně Národní galerie a sběratele umění V. Kramáře nebo režiséra Fr. Vláčila.
Proměny Prahy
Kniha umožňuje srovnání současných fotografií s historickými snímky pořízenými během 19. a 20. století. Objektivy T. Nováka a jeho předchůdců zachytily širší centrum města i zástavbu okrajových čtvrtí. Nejstarší z otištěných snímků pocházejí ze 60. let 19. století.
Žižkov a Vinohrady – 100 let ve Velké Praze
Kniha, která vyšla u příležitosti stoletého výročí začlenění čtvrtí Žižkov a Vinohrady do Velké Prahy, nabízí podobu míst dnešní Prahy 3 dříve a dnes pomocí srovnávacích fotografií. Představuje nejen budovy a ulice, ale i ruch na dobových trzích, barikády z r. 1945, dnes už sotva uvěřitelné pohledy na široké louky u Židovských pecí i zaniklé kino Tábor.
100 let Sokola v Libuši
Brožura obsahuje přehled historické i současné činnosti, fotodokumentaci i vzpomínky členů menší, ale agilní sokolské jednoty na jihu Prahy.
Výběr a text Václav Drašnar, Oddělení pragensií
Ilustrační obrázek v perexu: archiv Pragensií.