Hudební oddělení Ústřední knihovny pro vás připravilo tipy na čtení. Nahlédneme do dopisů, monografie i do vědeckých studií či soupisů technických přístrojů.
Václav Talich: Dopisy
Celých 279 dopisů najdete v komentovaném vydání korespondence slavného českého dirigenta Václava Talicha. Lze z nich vyčíst Talichův široký kulturní přehled, jeho charakteristické umělecké i lidské rysy a také osudové momenty jeho života. Než se stal slavným dirigentem, Talich působil jako houslista v Berlíně, dirigentskou kariéru rozvíjel v Oděse či v Tbilisi a později také v Lublani. V roce 1919 se stal šéfem České filharmonie, jejíž úroveň pozvedl do nových, doposud neslyšených kvalit. Nejdramatičtější události ovšem přišly za války a krátce po ní. Dopisy vybíral a zasvěceně okomentoval muzikolog Milan Kuna, tvůrce obsáhlé monografie o Talichovi s podtitulem „Šťastný i hořký úděl dirigenta“. Talich se narodil ve středočeském Berouně a právě tamní Muzeum Českého krasu úctyhodný svazek vydalo.
Charnas, Dan: Dilla time
James Dewitt Yancey, lépe známý pod svými pseudonymy J Dilla nebo Jay Dee, byl rodák z trochu jiného prostředí a doby, než Talich z Berouna. Narodil se v roce 1974 v Detroitu, industriálnímu městu a kolébce různorodých hudebních žánrů či subžánrů a také městem, kde vznikl progresivní hudební label propagující hudbu afroamerických tvůrců, Motown Records. Vydavatelství, které v kariéře pomohlo i hvězdám jako Stevie Wonder nebo Marvin Gaye, ovlivnilo i hudební vkus a také sebevědomí budoucího hip hopového producenta J Dilla. Částečně biografické, částečně muzikologické a kulturně analytické kapitoly vyprávějí příběh muže, jehož život skončil kvůli vzácné chorobě předčasně ve 32 letech. Svým inovativním přístupem k vyváření rytmických struktur autorských tracků inspiroval Michaela Jacksona, Eryku Badu nebo A Tribe Called Quest, ale jeho vliv se promítá i do zvuku současných hudebních hvězd jako jsou Kendrick Lamar nebo Robert Glasper.
Ukryto v pásech
Vytváření hudby pouze pomocí technologických přístrojů má kulturně výrazně odlišné podoby. Miloslav Kabeláč to v 60. letech dělal s omezenějšími prostředky a za jinými účely než J Dilla. To nic nemění na tom, že oba přístupy jsou fascinující. O společenských, historických a technických aspektech československé elektroakustické hudby vypráví kolektivní monografie s chytlavým názvem Ukryto v pásech. Dozvíte se v ní o nahrávacích studiích (zejména o tom v Plzni) i významných skladbách, ale také o teoretických východiscích nebo o využití tohoto specifického druhu zvukového umění ve filmové, rozhlasové či literární tvorbě. Celé téma knihy určuje jeden paradox, jelikož tuzemská produkce byla „odkázána na rozhlasová a jiná státem zřizovaná studia, týmž státem ale současně marginalizována,“ jak trefně poznamenal editor knihy, Petr Ferenc.
Připravil Jiří Slabihoudek, Hudební oddělení Ústřední knihovny
Mohlo by vás zajímat
- Články Jiřího Slabihoudka o hudbě v časopise A2
- Profil Jiřího Slabihoudka v Českém rozhlasu
- Články Jiřího Slabihoudka v časopise hisVOICE
- Další novinky z Hudební oddělení Ústřední knihovny
Ilustrační obrázek: Pixabay.com.