Přednášky Pavla Pospěcha, Martina Buchtíka, Petra Hlaváčka, Tomáše Halíka a Michala Frankla o stavu současné české společnosti.
Nakolik je u nás přítomný privatismus a co si s ním počít? Je česká společnost rozdělená na dvě skupiny nebo spěje spíš k fragmentaci? A co ji naopak spojuje, v čem jsme si podobní? Pusťe si přednášky o historii, jevech a fenoménech provázejících naši společnost.
Obrat do soukromí v současné české společnosti
Obrácení se zády k veřejné sféře a obrat do soukromí jsou dobře pozorovatelným rysem současné české společnosti. Jejich projevy nacházíme v oblastech politiky, spotřeby, na silnici při řízení auta, ale také když musíme bojovat proti pandemii koronaviru. Jaké jsou příčiny tohoto jevu a jaká rizika s sebou přináší? Přednáška Pavla Pospěcha se zaměří na sociologické souvislosti fenoménu, který někdy označujeme jako privatismus. Budeme se bavit o tom, nakolik je u nás privatismus přítomný a co si s ním počít.
Přednáší sociolog a publicista Pavel Pospěch, který působí na Masarykově univerzitě a profesně se věnuje výzkumu měst, venkova a sociální teorii. V nakladatelství Host vyšla jeho kniha Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko.
Fragmentace české společnosti
Neustále hovoříme o polarizaci a rozštěpení společnosti, které je považováno za jeden z klíčových fenoménů naší doby. Výzkumy ale ukazují, že přinejmenším česká společnost spěje spíš k fragmentaci než rozdělení na dvě skupiny. Jaké názory a postoje jsou pro českou společnost nejvíce rozdělující? A co ji naopak spojuje, v čem jsou si podobní? Jak s těmito odlišnostmi a podobnostmi pracovat do budoucna tak, aby společnost byla soudržnější? Odkud vlastně přesně plynou a co se dá změnit na těchto prvotních motivacích tak, aby se změnily i některé postoje považované za problematické a škodlivě polarizující? A v neposlední řadě: Nežijeme prostě v rozdílných světech?
Přednáší Martin Buchtík, sociolog a ředitel analytického ústavu STEM. Zabývá se tématy spojenými s dynamicky se proměňující společností v širším kontextu a dalšími otázkami, jako je formování veřejného mínění, kvalita života, soudržnost a nerovnosti. V minulosti mimo jiné řídil CVVM Sociologického ústavu AVČR, doktorské studium absolvoval na Univerzitě Karlově se zaměřením na metodologii sociologického výzkumu.
Češi 21. století mezi Západem a Východem
S historikem, filozofem a publicistou Petrem Hlaváčkem, odborníkem na evropské identity, si o mýtech a dezinformacích spjatých se soudobými dějinami bude povídala Marie Koldinská.
V čem nás dnes ovlivňují tradiční české mýty z časů národního obrození typu panslavismu, sympatií k Východu, nedůvěry k Západu? Co je Západ, co je Východ, co je Střed? Co jsme my v kontextu dnešní Evropy? Víme, kam patříme, anebo je česká společnost i pod vlivem migrační krize, covidové krize, a nyní války vyvolané ruskou agresí na Ukrajině rozdělená a rozeštvaná? Jsme silní a jednotní jen v časech krizí a vždy jen dočasně? Anebo nás právě současná zkušenost s bezskrupulózní informační válkou může posílit a do budoucna vybavit odolností, která nám dosud chyběla?¨
Víra nevěřících
Podle posledního sčítání obyvatel ubyla v ČR katolické církvi třetina věřících. O čem to vypovídá? Je v dnešní postmoderní době možné ještě populaci dělit na věřící a nevěřící? V dějinách dochází k proměnám vztahu mezi vírou a náboženstvím. Má nenáboženská víra budoucnost?
Přednáška navazuje na mezinárodní interdisciplinární výzkumný projekt Faith and beliefs of Unbelivers, jehož je Tomáš Halík hlavním řešitelem a na jeho novou knihu Odpoledne křesťanství.
Podpora a kontrola: České země a uprchlíci
Přednáška se zaměří na dvě historické situace, v nichž se české země – tak jako nyní – staly útočištěm velkého množství uprchlíků, kteří přicházeli kvůli válečnému násilí a posunům hranic. Uprchlíci utíkající v rámci habsburské monarchie za první světové války a lidé vyhnaní z pohraničí českých zemí po Mnichovské dohodě vedly k mobilizaci prostředků státu a k rozsáhlé pomoci ze strany společnosti. Zároveň se na této humanitární pomoci stát, stejně jako pomocné organizace učily lidi na útěku třídit, přesouvat a kontrolovat. Zejména rozlišování podle etnicity významným způsobem ovlivňovalo jak bezprostřední pomoc, tak i další osudy uprchlíků.
Michal Frankl je historik v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd. Zabývá se dějinami uprchlíků, antisemitismu a holokaustu, se zaměřením na středovýchodní Evropu. Je řešitelem prestižního ERC projektu Unlikely refuge? Refugees and citizens in East-Central Europe in the 20th century (www.unlikely-refuge.eu).